Ústavní soud: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
 
Řádek 7: Řádek 7:
 
Ústavní soud nepatří do systému obecných soudů.
 
Ústavní soud nepatří do systému obecných soudů.
  
=== Náplní jeho práce je : ===
+
'''Náplní jeho práce je : <sup>1</sup>'''
  
 
<big>1) preventivní kontrola ústavnosti :</big>  
 
<big>1) preventivní kontrola ústavnosti :</big>  
Řádek 107: Řádek 107:
  
  
=== Obecné fáze a instituty řízení před ÚS ===
+
=== Obecné fáze a instituty řízení před ÚS <sup>2</sup> ===
  
 
1) Zahájení řízení – ústavní soud jedná na základě iniciativy – návrhu (krom možnosti stanovené v paragrafu 78 odst. 2 zákona). Návrh musí vzejít od zákonem stanoveného subjektu (který má aktivní legitimací). Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu ÚS.
 
1) Zahájení řízení – ústavní soud jedná na základě iniciativy – návrhu (krom možnosti stanovené v paragrafu 78 odst. 2 zákona). Návrh musí vzejít od zákonem stanoveného subjektu (který má aktivní legitimací). Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu ÚS.
Řádek 169: Řádek 169:
 
* Sbírka nálezů a usnesení ÚS
 
* Sbírka nálezů a usnesení ÚS
 
* Sbírka zákonů (některé nálezy)
 
* Sbírka zákonů (některé nálezy)
* Databáze NALUS  
+
* Databáze NALUS - http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx
 +
=== Odkazy ===
  
== Závaznost rozhodnutí ÚS ==
+
<sup>1</sup> PAVLÍČEK, Václav. Ústavní právo a státověda. 2. aktualizované vydání. Praha: Leges, 2015. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-084-0.
=== závaznost kasační ===
 
* povinnost respektovat ratio decidendi nálezu ÚS v řízení v té samé věci
 
* zabránění „ping pongu“ mezi soudy – aby k tomu nedošlo: proti nálezu ÚS se nelze odvolat
 
  
=== závaznost precedenční ===
+
<sup>2</sup> KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 4., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. Právnické učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-261-5.
* povinnost respektovat ratio decidendi nálezu ÚS v řízení v jiných, ale podobných věcech
 
* ovychází z čl. 89 odst. 2 Ústavy – „rozhodnutí“ – všechny nálezy, i některá usnesení
 
* závazný výklad ÚS již existujícího práva, který stanovil primární zákonodárce (Parlament)
 
* obecné soudy jsou povinny výklad ÚS reflektovat = následovat ve skutkově obdobných případech, anebo přednést seriózní argumenty, více konformnější s právním řádem, které vedou k závěru, že není vhodné aplikovat vyslovený princip
 
* obecné soudy mohou přednést konkurující úvahy a argumenty pouze v dobré víře
 
* vztahy mezi ÚS a soudy musí být dialogem, ne jednostranným diktátem
 
* X nereflektování = porušení čl. 89 odst. 2 Ústavy, porušení práva na spravedlivý proces – obecný soud odmítne aplikovat výklad ÚS – buď soud zcela opomene nález ÚS a tím zanedbá ústavněprávní hledisko při rozhodování ve věci nebo ratio decidendi soud zmíní, ale nebere jej v úvahu, anebo soud odmítne aplikovat výklad ÚS
 
  
== Působnost ÚS ==
+
ÚZ č. 1158 - Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Sagit, a. s., podle stavu k 24. 10. 2016, 288 stran
=== kontrola právních předpisů ===
 
* čl. 87 odst. 1 – možnost zrušení
 
• písm a) – zákony
 
 
 
• písm b) – podzákonné předpisy (stačí jen rozpor se zákonem)
 
* následná kontrola (ex post, represivní, aposteriorní) – po nabytí platnosti (ne účinnosti!)
 
• abstraktní – bez ohledu na použití předpisu
 
 
 
• konkrétní – v souvislosti s konkrétním případem
 
* aktivní legitimace – viz §64 ZÚS
 
* rušení zákonů z důvodů protiústavnosti
 
• obsahu
 
 
 
• způsobu přijetí (protiústavní postup při legislativním procesu
 
 
 
 
 
=== [[Ústavní stížnost|ústavní stížnost]] ===
 
 
 
=== komunální stížnost ===
 
– proti nezákonnému zásahu státu (nemusí být protiústavní)
 
 
 
=== návrh politické strany ===
 
-návrh politické strany, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony
 
 
 
-projednává se stejně jako ústavní stížnost (ale jiná lhůta!), není nazváno „stížnost“ – ale je v ZÚS ve stejném oddílu
 
 
 
-čl. 87 odst. 1 písm.
 
 
 
=== kompetenční spory ===
 
-čl. 87 odst. 1 písm. k): spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy (mezi státními orgány navzájem, mezi státními a samosprávnými orgány, mezi samosprávnými navzájem)
 
 
 
-značná část kompetenčních sporů přešla na NSS dle čl. 87 odst. 3 písm. b)
 
 
 
-na ÚS zůstala pouze menšina kompetenčních sporů – např. mezi nejvyššími státními orgány
 
 
 
=== kontrola mezinárodních smluv ===
 
-zavedena euronovelou
 
 
 
-preventivní (předběžná, ex ante, apriorní) – před ratifikací smlouvy
 
 
 
-týká se smluv podle čl. 10 i 10a Ústavy
 
 
 
-vyslovení nesouladu brání ratifikaci
 
 
 
-§ 71a – 71e ZÚS
 
 
 
-aktivní legitimace – různá podle fází ratifikačního procesu
 
 
 
=== ústavní žaloba Senátu proti prezidentu republiky ===
 
-ÚS na základě žaloby Senátu rozhoduje, zda se prezident dopustil velezrady nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné části ústavního pořádku
 
 
 
-žaloba musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident velezrady či porušení Ústavy + uvedení důkazů
 
 
 
-potřeba souhlasu 3/5 přítomných senátorů a poté souhlasu 3/5 všech poslanců; pokud PS do 3 měsíců nevysloví souhlas, platí, že nebyl dán
 
 
 
=== návrh prezidenta na zrušení usnesení Parlamentu dle čl. 66 ===
 
-proti usnesení Parlamentu, že prezident nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat
 
 
 
=== řízení ve věcech mandátu poslanců či senátorů ===
 
-čl. 87 odst. 1
 
 
 
• písm. e) – o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora (proti rozhodnutím NSS)
 
 
 
• písm. f) – v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25
 

Aktuální verze z 9. 3. 2017, 19:30

Ústavní soud

Podle čl. 83 Ústavy České republiky je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti.

Sídlem Ústavního soudu je Brno.

Ústavní soud nepatří do systému obecných soudů.

Náplní jeho práce je : 1

1) preventivní kontrola ústavnosti :

Ústavní soud má právo zkoumat soulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem. Pokud dojde svým nálezem k závěru, že mezinárodní smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, tak se tato smlouva nesmí ratifikovat, a to do doby odstranění rozporu

2) následná, abstraktní i konkrétní kontrola ústavnosti :

Ústavní soud při výkonu abstraktní kontroly ústavnosti posuzuje jak vnitřní ( materiální), tak vnější ( formální) ústavnosti. Při posuzování formální ústavnosti se zjišťuje zda zákony, resp. jiné právní předpisy, vznikly řádně ústavně procesně i kompetenčně. Teprve zkoumání materiální ústavnosti spočívá v posuzování obsahové souladnosti zákonů a jiných právních předpisů s ústavou a dalšími ústavními zákony, případně i s mezinárodními smlouvami podle čl.10a a čl. 49 Ústavy.

3) význačné je obecné působení ÚS pro ústavní řád ČR :

Při vymezování uplatňování právního a ústavního státu.

Soudci Ústavního soudu

Čl. 83 Ústavy: (1) Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. - soudce ÚS jmenuje prezident republiky: - bez kontrasignace – výběr prezidenta, ale tento výběr musí být odsouhlasen většinou Senátu (60 denní lhůta – fikce souhlasu). - není vyloučeno opakované jmenování – klidně může být jeden soudce jmenován vícekrát. - jmenování funkcionářů ÚS: - předseda ÚS a místopředsedové (2 – ZUS) jmenuje prezident republiky - bez kontrasignace - není poznat, kolik je místopředsedů (dnes 2) - Podmínky jmenování soudce : - Čl. 84 odst. 3: „Soudcem ÚS může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání neslučitelnost s členstvím v politické straně (ZÚS) - soudci ÚS jsou při rozhodování vázáni: pouze ústavním pořádkem pouze zákonem o ÚS nejsou vázání obyčejnými zákony (mohou je rušit) COŽ JE ROZDÍL OPROTI SOUDCŮM OBECNÝCH SOUDŮ!!!!

Soudci Ústavního soudu mají imunitu, stejně jako členové Parlamentu.

Čl. 86 Ústavy: (1) Soudce ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání funkce soudce Ústavního soudu vyloučeno.


Ústavní soud rozhoduje, dle čl. 87, o :

(1)

a) O zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem.

b) O zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem

c) O ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu

d) O ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod

e) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora

f) V pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25

g) O ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2

h) O návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66

i) O opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak

j) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí, týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony

k) Spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu

(2)

Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl.10a a čl.49 s ústavním pořádkem, a to před jejich ratifikací. Do rozhodnutí ÚS nemůže být smlouva ratifikována = preventivní kontrola ústavnosti


Obecné fáze a instituty řízení před ÚS 2

1) Zahájení řízení – ústavní soud jedná na základě iniciativy – návrhu (krom možnosti stanovené v paragrafu 78 odst. 2 zákona). Návrh musí vzejít od zákonem stanoveného subjektu (který má aktivní legitimací). Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu ÚS.

Zákon o ÚS stanoví v paragrafu 34 náležitosti takového návrhu, jimiž jsou náležitosti:

a) Formální

b) Obsahové

c) Další náležitosti stanovené zákonem

2) Účastníci řízení – jsou navrhovatel a ti, o nichž to stanoví zákon o ÚS. O vedlejších účastnících platí totéž. Mají v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci.

3) Příprava jednání – návrh, který došel ÚS je přidělen soudci, podle zákona o ÚS se z něj tak stává soudce zpravodaj (viz paragraf paragraf 40 až 43). Úkolem soudce zpravodaje je připravit věc k projednání věci samé v senátu Ústavního soudu nebo v plénu.


4) Ústní jednání – podle paragrafu paragrafu 44 zákona o ÚS platí zásada ústnosti.

5) Dokazování – ke zjištění stavu věci, provádí ÚS důkazy. Dokazování činí jak při ústním jednání, tak pověřeným soudcem mimo toto jednání. O provedení určitého důkazu, může požádat i jiný soud.

6) Rozhodnutí a jeho vykonatelnost – dva druhy:

a) Ve věci samé ( meritorně) – nálezem b) V ostatních věcech, zejména procesních – usnesením

ÚS rozhoduje v plénu, senátech a soudcem zpravodajem ( paragraf 40 zákona).

Nález se vyhlašuje vždy veřejně jménem republiky – toto však nelze považovat za vyhlášení ve smyslu formálním, některé nálezy předpokládají jako podmínku své účinnosti obligatorní formální publikaci.

Vyhlášení se provádí ve sbírce zákonů

Nálezem se ruší zákon, podzákonný předpis, rozhodnutí soudu či jiného orgánu

Nálezem se také tyto návrhy či ústavní stížnosti zamítají poté, co byly meritorně projednány

Usnesením se např. odmítají návrhy aniž by se soud zabýval věcí samou, např.proto, že je podala osoba zjevně neoprávněná, nebo byly podány po lhůtě

Soudci ÚS jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem o ústavním soudu

Soudci ÚS nejsou při svém rozhodování vázáni běžnými zákony, ale jen těmi ústavními

Rozhodnutí Ústavního soudu - čl.89 odst.2 Ústavy stanoví, že vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány i osoby.

JUDIKÁT
III.ÚS 2720/10 ze dne 16. 12. 2010 ( práva na ochranu zdraví a práva na spravedlivý proces)

Stěžovatel se domáhal toho, aby Ústavní soud pro porušení jeho práva na ochranu zdraví a práva na spravedlivý proces, zakotvených v čl. 31 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, vydaná v řízení o ochranu osobnosti – ZAMÍTNUTO

Stěžovatel se žalobou na ochranu osobnosti domáhal po žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, omluvy a náhrady nemajetkové újmy ve výši 400 000 Kč s tvrzením, že došlo k zásahu do jeho práva na zdraví, neboť byl jako nekuřák umístěn ve Věznici Mírov od 14. 3. 2007 do 15. 3. 2007 v eskortní cele odsouzených osob, jež zde "intenzivně kouřily", a tím byla zasažena "jeho tělesná integrita invazivním působením karcinogenních látek". Spolu s žalobou podal i návrh na osvobození od soudních poplatků. Ústavní stížností napadeným usnesením Městský soud v Praze stěžovateli osvobození od soudních poplatků nepřiznal s odůvodněním, že ze skutkových tvrzení žaloby vyplývá, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (§ 138 odst. 1 o. s. ř.), neboť stěžovatel, který byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody, byl umístěn na eskortní celu pouze na jeden den, a tím "na dobu nezbytně nutnou", pročež "se nemůže jednat o neoprávněný zásah".

-Zveřejňování rozhodnutí ÚS

Odkazy

1 PAVLÍČEK, Václav. Ústavní právo a státověda. 2. aktualizované vydání. Praha: Leges, 2015. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-084-0.

2 KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 4., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. Právnické učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-261-5.

ÚZ č. 1158 - Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Sagit, a. s., podle stavu k 24. 10. 2016, 288 stran

Autoři článku: Vibes1995, Veronika