Žaloba proti nečinnosti správního orgánu: Porovnání verzí
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.<ref>§ 81 zákona č. 150/2002 Sb, soudní řád správní</ref> | Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.<ref>§ 81 zákona č. 150/2002 Sb, soudní řád správní</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | {| class="wikitable" | ||
| + | |- | ||
| + | ! Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 7 Ans 1/2007 - 100 | ||
| + | |- | ||
| + | | Před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v řízení vedeném podle správního řádu č. 500/2004 Sb. třeba vždy nejprve vyčerpat procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, kterým je návrh nadřízenému správnímu orgánu dle § 80 odst. 3 správního řádu. | ||
| + | |} | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Aktuální verze z 4. 3. 2017, 13:08
Žaloba proti nečinnosti je druhem žaloby ve správním soudnictví. Může být využita až když byly bezvýsledně vyčerpány prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Žalobce se žalobou domáhá, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Nicméně to neplatí, jestliže zvláštní zákon spojuje s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.[1]
Žalobní legitimace
Žalobce je osoba, která se domáhá vydání správního rozhodnutí či osvědčení a která bezvýsledně vyčerpala ostatní prostředky ochrany proti nečinnosti.
Žalovaným je správní orgán, který je nečinný.[2]
Lhůta pro podání žaloby
Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání lhůty této nelze prominout.[3]
Rozhodnutí
Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.[4]
| Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 7 Ans 1/2007 - 100 |
|---|
| Před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v řízení vedeném podle správního řádu č. 500/2004 Sb. třeba vždy nejprve vyčerpat procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, kterým je návrh nadřízenému správnímu orgánu dle § 80 odst. 3 správního řádu. |
