Právní jednání: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „'''Právní jednání (negotium)''' chápeme jako projev vůle, který na základě právní normy působí vznik, změnu či zánik soukromých práv.<ref…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Právní jednání (negotium)''' chápeme jako projev vůle, který na základě právní normy působí vznik, změnu či zánik soukromých práv.<ref>Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M., Římské právo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 1995. str.92</ref>
+
'''Právní jednání (negotium)''' chápeme jako projev vůle, který na základě právní normy působí vznik, změnu či zánik soukromých práv.
 
Římské právo nemělo pro právní jednání přesný termín, proto se používal termín negotium, který má ale mnohem širší použití.
 
Římské právo nemělo pro právní jednání přesný termín, proto se používal termín negotium, který má ale mnohem širší použití.
 +
U každého právního jednání předpokládáme způsobilost k právnímu jednání, že jednající projevuje svou skutečnou vůli a že obsah jednání je právně přípustný.<ref>Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M., Římské právo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 1995. str.92</ref>
  
 
== Dělení právních jednání ==
 
== Dělení právních jednání ==
Řádek 9: Řádek 10:
 
# '''jednání inter vivos (mezi živými) a jednání mortis causa (na případ smrti)''' - poměry se vyřizují v době života nebo se jedná o úpravu vztahů po smrti, pozn. taková jsou odvolatelná
 
# '''jednání inter vivos (mezi živými) a jednání mortis causa (na případ smrti)''' - poměry se vyřizují v době života nebo se jedná o úpravu vztahů po smrti, pozn. taková jsou odvolatelná
 
# '''jednání úplatná (onerozní) / bezplatná (lukrativní) / smíšená''' - vyskytuje se protiplnění/protihodnota nebo ne, např. darování věci, výpujčka. U smíšeného jednání existuje protihodnota, ale je menší než nabytý prospěch (''negotium mixtum cum donatione)''
 
# '''jednání úplatná (onerozní) / bezplatná (lukrativní) / smíšená''' - vyskytuje se protiplnění/protihodnota nebo ne, např. darování věci, výpujčka. U smíšeného jednání existuje protihodnota, ale je menší než nabytý prospěch (''negotium mixtum cum donatione)''
 +
 +
== Formy projevu vůle ==
 +
 +
== Vady vůle a projevu ==
 +
 +
== Pohnutky právního jednání ==
 +
 +
== Obsah právního jednání ==
 +
 +
== Vedlejší ustanovení právních jednání ==
 +
 +
== Zastoupení ==
 +
 +
== Neplatnost a naříkatelnost právního jednání ==
 +
 +
== Odkazy ==

Verze z 22. 2. 2017, 13:18

Právní jednání (negotium) chápeme jako projev vůle, který na základě právní normy působí vznik, změnu či zánik soukromých práv. Římské právo nemělo pro právní jednání přesný termín, proto se používal termín negotium, který má ale mnohem širší použití. U každého právního jednání předpokládáme způsobilost k právnímu jednání, že jednající projevuje svou skutečnou vůli a že obsah jednání je právně přípustný.[1]

Dělení právních jednání

  1. Jednostranná a dvoustranná - projev vůle jedné osoby, např. propuštění otroka nebo sepsání poslední vůle a projev vůle a souhlasu dvou nebo více osob, například smlouva nebo úmluva
  2. jednání inter vivos (mezi živými) a jednání mortis causa (na případ smrti) - poměry se vyřizují v době života nebo se jedná o úpravu vztahů po smrti, pozn. taková jsou odvolatelná
  3. jednání úplatná (onerozní) / bezplatná (lukrativní) / smíšená - vyskytuje se protiplnění/protihodnota nebo ne, např. darování věci, výpujčka. U smíšeného jednání existuje protihodnota, ale je menší než nabytý prospěch (negotium mixtum cum donatione)

Formy projevu vůle

Vady vůle a projevu

Pohnutky právního jednání

Obsah právního jednání

Vedlejší ustanovení právních jednání

Zastoupení

Neplatnost a naříkatelnost právního jednání

Odkazy

  1. Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M., Římské právo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 1995. str.92
Autoři článku: Valerie.Lukas (Valerie Lukášová)