Prodlení dlužníka

Prodlením dlužníka dochází ke změně obsahu závazku - doplňují se práva a povinnosti stran.

Za sjednaných či zákonem stanovených podmínek vzniká právo na odstoupení od smlouvy.

U peněžitého dluhu vzniká právo na úroky z prodlení (§ 1970). Tyto úroky jsou dispozitivní, je tedy možné si sjednat již ve smlouvě, v jaké výši se budou úroky platit v případě prodlení. Pokud jejich výše není ujednána, tak se uplatní výše stanovená nařízením vlády ve výši repo sazby + 8 %.

Dále vzniká právo na náhradu škody, pokud není kryta úroky z prodlení, které plní funkci paušalizované náhrady škody. (§ 1971)

Dále dlužník bude nést nebezpečí škody na věci (§ 1974).

V případě prodlení dlužníka je možné odstoupit od smlouvy a to bez zbytečného odkladu poté, co se strana dozvěděla o prodlení. Musí se ovšem jednat o porušení smlouvy podstatným způsobem, což je takový příklad porušení povinnosti, o kterém osoba věděla nebo musela vědět, pak by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by tato porušení předvídala. (§ 2002 odst. 1) V tom je tento institut podobný tzv. fixnímu závazku.

Pokud byla smlouva porušena nepodstatným způsobem, pak je možné od smlouvy odstoupit, pokud dlužník nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě (zatímco v případě porušení povinnosti podstatným způsobem je možné odstoupit ihned). Dodatečnou lhůtu je možné poskytnout i mlčky. Pokud byla poskytnuta příliš krátká lhůta, tak i v tom případě k odstoupení od smlouvy došlo, ale jeho účinky nastávají až uplynutím přiměřené lhůty. Výslovné určení lhůty není třeba - stačí jen posečkat.