Prodlení dlužníka: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Prodlením dlužníka dochází ke změně obsahu závazku - doplňují se práva a povinnosti stran. Za sjednaných či zákonem stanovených podmínek v…“) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Prodlením dlužníka dochází ke změně obsahu závazku - doplňují se práva a povinnosti stran. | + | Prodlením dlužníka dochází ke [[Změna závazku|změně obsahu závazku]] - doplňují se práva a povinnosti stran. |
Za sjednaných či zákonem stanovených podmínek vzniká právo na [[Odstoupení od smlouvy|odstoupení od smlouvy]]. | Za sjednaných či zákonem stanovených podmínek vzniká právo na [[Odstoupení od smlouvy|odstoupení od smlouvy]]. | ||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Dále vzniká právo na náhradu škody, pokud není kryta úroky z prodlení, které plní funkci paušalizované náhrady škody. (§ 1971) | Dále vzniká právo na náhradu škody, pokud není kryta úroky z prodlení, které plní funkci paušalizované náhrady škody. (§ 1971) | ||
| − | Dále dlužník bude nést nebezpečí škody na věci (§ 1974) | + | Dále dlužník bude nést nebezpečí škody na věci (§ 1974). |
| + | |||
| + | V případě prodlení dlužníka je možné [[Odstoupení od smlouvy|odstoupit od smlouvy]] a to bez zbytečného odkladu poté, co se strana dozvěděla o prodlení. Musí se ovšem jednat o [[Porušení smlouvy podstatným způsobem|porušení smlouvy podstatným způsobem]], což je takový příklad porušení povinnosti, o kterém osoba věděla nebo musela vědět, pak by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by tato porušení předvídala. (§ 2002 odst. 1) V tom je tento institut podobný tzv. [[Fixní závazek|fixnímu závazku]]. | ||
| + | |||
| + | Pokud byla smlouva porušena nepodstatným způsobem, pak je možné od smlouvy odstoupit, pokud dlužník nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě (zatímco v případě porušení povinnosti podstatným způsobem je možné odstoupit ihned). Dodatečnou lhůtu je možné poskytnout i mlčky. Pokud byla poskytnuta příliš krátká lhůta, tak i v tom případě k odstoupení od smlouvy došlo, ale jeho účinky nastávají až uplynutím přiměřené lhůty. Výslovné určení lhůty není třeba - stačí jen posečkat. | ||
Aktuální verze z 16. 7. 2016, 20:50
Prodlením dlužníka dochází ke změně obsahu závazku - doplňují se práva a povinnosti stran.
Za sjednaných či zákonem stanovených podmínek vzniká právo na odstoupení od smlouvy.
U peněžitého dluhu vzniká právo na úroky z prodlení (§ 1970). Tyto úroky jsou dispozitivní, je tedy možné si sjednat již ve smlouvě, v jaké výši se budou úroky platit v případě prodlení. Pokud jejich výše není ujednána, tak se uplatní výše stanovená nařízením vlády ve výši repo sazby + 8 %.
Dále vzniká právo na náhradu škody, pokud není kryta úroky z prodlení, které plní funkci paušalizované náhrady škody. (§ 1971)
Dále dlužník bude nést nebezpečí škody na věci (§ 1974).
V případě prodlení dlužníka je možné odstoupit od smlouvy a to bez zbytečného odkladu poté, co se strana dozvěděla o prodlení. Musí se ovšem jednat o porušení smlouvy podstatným způsobem, což je takový příklad porušení povinnosti, o kterém osoba věděla nebo musela vědět, pak by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by tato porušení předvídala. (§ 2002 odst. 1) V tom je tento institut podobný tzv. fixnímu závazku.
Pokud byla smlouva porušena nepodstatným způsobem, pak je možné od smlouvy odstoupit, pokud dlužník nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě (zatímco v případě porušení povinnosti podstatným způsobem je možné odstoupit ihned). Dodatečnou lhůtu je možné poskytnout i mlčky. Pokud byla poskytnuta příliš krátká lhůta, tak i v tom případě k odstoupení od smlouvy došlo, ale jeho účinky nastávají až uplynutím přiměřené lhůty. Výslovné určení lhůty není třeba - stačí jen posečkat.
