Test proporcionality: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Použitý prostředek musí být ve vztahu ke sledovanému cíli: # '''Vhodný''' (způsobilý) – je daný prostředek způsobilý k dosažení cíle? #…“) |
|||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
# '''Potřebný''' – nelze cíle dosáhnout též jinak a šetrněji? | # '''Potřebný''' – nelze cíle dosáhnout též jinak a šetrněji? | ||
# '''Přiměřený''' (proporcionalita v užším smyslu, vyvažování kolidujících hodnot) | # '''Přiměřený''' (proporcionalita v užším smyslu, vyvažování kolidujících hodnot) | ||
| + | |||
| + | Západní společnost byla aspoň zatím postavena na zásadě, že míra omezení základního práva (zde práva na soukromí a informační autonomii) musí být proporcionální závažnosti veřejného zájmu nebo jiné ústavní hodnoty, které zásahem do základního práva chráním. Jsou zde v podstatě tři parametry takového zásahu: Za prvé to, do jaké míry je všeobecný, necílený, anebo naopak cílený tam, kde lze očekávat problémy, kterým chceme čelit; pro necílený, preventivní sběr dat postihující zásadně všechny v nějaké široce definované skupině osob musí existovat obzvláště silné důvody. Za druhé intenzita, závažnost, citelnost zásahu; tedy to, co se sbírá, jak moc intimní ta data jsou, kolik se jich sbírá a jak často a co z nich všechno lze zjistit. A za třetí ústavní hodnota či jiný zájem, který (snad) tímto zásahem ochráníme, a pravděpodobnost, že opravdu sběrem dat kýženého výsledku dosáhneme. Veřejný zájem na přiměřeně poctivém placení daní je jistě důležitý; nicméně tak masivní průnik do soukromí všech plátců DPH či v zásadě všech podnikatelů provádějících hotovostní transakce, jaký byl k prosazení tohoto veřejného zájmu užit, je s ním nesouměřitelný. Krácení daní není terorismus ani závažná drogová kriminalita. | ||
Aktuální verze z 13. 7. 2016, 11:20
Použitý prostředek musí být ve vztahu ke sledovanému cíli:
- Vhodný (způsobilý) – je daný prostředek způsobilý k dosažení cíle?
- Potřebný – nelze cíle dosáhnout též jinak a šetrněji?
- Přiměřený (proporcionalita v užším smyslu, vyvažování kolidujících hodnot)
Západní společnost byla aspoň zatím postavena na zásadě, že míra omezení základního práva (zde práva na soukromí a informační autonomii) musí být proporcionální závažnosti veřejného zájmu nebo jiné ústavní hodnoty, které zásahem do základního práva chráním. Jsou zde v podstatě tři parametry takového zásahu: Za prvé to, do jaké míry je všeobecný, necílený, anebo naopak cílený tam, kde lze očekávat problémy, kterým chceme čelit; pro necílený, preventivní sběr dat postihující zásadně všechny v nějaké široce definované skupině osob musí existovat obzvláště silné důvody. Za druhé intenzita, závažnost, citelnost zásahu; tedy to, co se sbírá, jak moc intimní ta data jsou, kolik se jich sbírá a jak často a co z nich všechno lze zjistit. A za třetí ústavní hodnota či jiný zájem, který (snad) tímto zásahem ochráníme, a pravděpodobnost, že opravdu sběrem dat kýženého výsledku dosáhneme. Veřejný zájem na přiměřeně poctivém placení daní je jistě důležitý; nicméně tak masivní průnik do soukromí všech plátců DPH či v zásadě všech podnikatelů provádějících hotovostní transakce, jaký byl k prosazení tohoto veřejného zájmu užit, je s ním nesouměřitelný. Krácení daní není terorismus ani závažná drogová kriminalita.
