Koncentrace řízení: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Zásada koncentrace řízení == '''Koncentrace řízení''' je určitý zákonem daný '''"stop stav"''' do kterého mohou účastníci řízení uv…“) |
|||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Zásada koncentrace řízení == | == Zásada koncentrace řízení == | ||
| − | '''Koncentrace řízení''' je určitý zákonem daný '''"stop stav"''' do kterého mohou účastníci řízení uvádět rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. K později uvedeným důkazům a skutečnostem soud (až na výjimky) nepřihlíží. Používá se jen u skutkových okolností, které jsou předmětem dokazování. Je třeba rozlišovat označení důkazů a provádění důkazů. K provádění důkazů žádný "stop stav" neexistuje. Zásada koncentrace řízení je typická pouze pro '''sporná řízení'''. | + | '''Koncentrace řízení''' je určitý zákonem daný '''"stop stav"''' do kterého mohou účastníci řízení uvádět rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. K později uvedeným důkazům a skutečnostem soud (až na [[Výjimky z koncentrace řízení|výjimky]]) nepřihlíží. Používá se jen u skutkových okolností, které jsou předmětem dokazování. Je třeba rozlišovat označení důkazů a provádění důkazů. K provádění důkazů žádný "stop stav" neexistuje. Zásada koncentrace řízení je typická pouze pro '''[[Sporná řízení|sporná řízení]]'''. |
| + | |||
| + | Z koncentrací řízení souvisí '''zásada eventuální''' která je výsledkem procesní opatrnosti účastníků řízení. Účastníky řízení jsou tvrzeny všechny skutečnosti (nikoli jen podstatné) a navrhují důkazy in eventum, tj. pro případ, že by se staly rozhodnými. | ||
| + | |||
| + | === Okamžiky nastání koncentrace: === | ||
| + | # skončení přípravného jednání- §114c o.s.ř. | ||
| + | # skončení prvního jednání- §118b o.s.ř. | ||
| + | # v okamžiku vyhlášení rozsudku soudem I. stupně | ||
| + | |||
| + | ==== Skončení přípravného jednání ==== | ||
| + | Účastníci musí být řádně a včas předvoláni a současně poučeni o nastoupení účinků koncentrace řízení.Soud může na návrh některého z účastníků z důležitých důvodů poskytnout lhůtu, která však nemůže být delší než 30 dnů. V rámci přípravného jednání však soudce nemůže provádět dokazování. Nastává tedy situace, kdy účastníci mají předkládat důkazy, ale ty nemohou být prováděny v rámci dokazování. Soud tedy může později dospět k tomu, že bude potřebovat další důkazy ty však nemohou být účastníky označeny z důvodu koncentrace (nejedná-li se o výjimku). I z tohoto důvodů soudci často přípravná řízení nenařizují. | ||
| + | |||
| + | ==== Skončení prvního jednání ==== | ||
| + | V případě, že neproběhlo přípravné jednání. I zde soudce může poskytnout lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Na rozdíl od přípravného jednání zde, ale není určená délka této lhůty. Jedná se tedy o lhůtu soudcovskou. Zákon rovněž nestanovuje, že lhůta musí být poskytnuta pouze na návrh. Lze tedy i bez návrhu. | ||
| + | |||
| + | ==== Okamžik vyhlášení meritorního soudního rozhodnutí ==== | ||
| + | Další podstatný okamžik pro koncentraci je v §119a o.s.ř. Před skončením jednání je předseda senátu povinen účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a. Tato koncentrace se váže i na tzv. výjimky z koncentrace. Tedy konečným okamžikem pro tvrzení rozhodných skutečností a označování důkazů (včetně výjimek) je právě okamžik vyhlášení meritorního soudního rozhodnutí. | ||
| + | |||
| + | === Koncentrace a změna žaloby === | ||
| + | Změna žaloby najdeme v §95 o.s.ř. Pokud soud změnu žaloby povolí nejsou tím účinky koncentrace dotčeny. Pokud tedy změna nastane až po koncentraci nemohou účastníci uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy. Je tedy na uvážení žalobce jestli změnu žaloby navrhne. | ||
| + | |||
| + | === Koncentrace a přistoupení účastníka a záměna účastníků === | ||
| + | Přistoupení najdeme v §92 odst.1, záměnu potom v §92 odst.2. Přistoupení a záměna účastníka prolamuje koncentraci řízení. Ve vztahu k novým účastníkům koncentrace nastává skončením 1. jednání , které bylo nařízeno po přistoupení či záměně. Soud má povinnost poučit v předvolání k tomuto jednání. | ||
Aktuální verze z 8. 7. 2016, 14:48
Obsah
Zásada koncentrace řízení
Koncentrace řízení je určitý zákonem daný "stop stav" do kterého mohou účastníci řízení uvádět rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. K později uvedeným důkazům a skutečnostem soud (až na výjimky) nepřihlíží. Používá se jen u skutkových okolností, které jsou předmětem dokazování. Je třeba rozlišovat označení důkazů a provádění důkazů. K provádění důkazů žádný "stop stav" neexistuje. Zásada koncentrace řízení je typická pouze pro sporná řízení.
Z koncentrací řízení souvisí zásada eventuální která je výsledkem procesní opatrnosti účastníků řízení. Účastníky řízení jsou tvrzeny všechny skutečnosti (nikoli jen podstatné) a navrhují důkazy in eventum, tj. pro případ, že by se staly rozhodnými.
Okamžiky nastání koncentrace:
- skončení přípravného jednání- §114c o.s.ř.
- skončení prvního jednání- §118b o.s.ř.
- v okamžiku vyhlášení rozsudku soudem I. stupně
Skončení přípravného jednání
Účastníci musí být řádně a včas předvoláni a současně poučeni o nastoupení účinků koncentrace řízení.Soud může na návrh některého z účastníků z důležitých důvodů poskytnout lhůtu, která však nemůže být delší než 30 dnů. V rámci přípravného jednání však soudce nemůže provádět dokazování. Nastává tedy situace, kdy účastníci mají předkládat důkazy, ale ty nemohou být prováděny v rámci dokazování. Soud tedy může později dospět k tomu, že bude potřebovat další důkazy ty však nemohou být účastníky označeny z důvodu koncentrace (nejedná-li se o výjimku). I z tohoto důvodů soudci často přípravná řízení nenařizují.
Skončení prvního jednání
V případě, že neproběhlo přípravné jednání. I zde soudce může poskytnout lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Na rozdíl od přípravného jednání zde, ale není určená délka této lhůty. Jedná se tedy o lhůtu soudcovskou. Zákon rovněž nestanovuje, že lhůta musí být poskytnuta pouze na návrh. Lze tedy i bez návrhu.
Okamžik vyhlášení meritorního soudního rozhodnutí
Další podstatný okamžik pro koncentraci je v §119a o.s.ř. Před skončením jednání je předseda senátu povinen účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a. Tato koncentrace se váže i na tzv. výjimky z koncentrace. Tedy konečným okamžikem pro tvrzení rozhodných skutečností a označování důkazů (včetně výjimek) je právě okamžik vyhlášení meritorního soudního rozhodnutí.
Koncentrace a změna žaloby
Změna žaloby najdeme v §95 o.s.ř. Pokud soud změnu žaloby povolí nejsou tím účinky koncentrace dotčeny. Pokud tedy změna nastane až po koncentraci nemohou účastníci uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy. Je tedy na uvážení žalobce jestli změnu žaloby navrhne.
Koncentrace a přistoupení účastníka a záměna účastníků
Přistoupení najdeme v §92 odst.1, záměnu potom v §92 odst.2. Přistoupení a záměna účastníka prolamuje koncentraci řízení. Ve vztahu k novým účastníkům koncentrace nastává skončením 1. jednání , které bylo nařízeno po přistoupení či záměně. Soud má povinnost poučit v předvolání k tomuto jednání.
