Změny závazku v subjektech: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Závazkem (''obligací'') rozumíme v právním slova smyslu společenský vztah, který je upraven právem. Jako každý právní vztah má tedy obligator…“) (Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Závazkem (''obligací'') rozumíme v právním slova smyslu společenský vztah, který je upraven právem. Jako každý právní vztah má tedy obligatorní prvky, jimiž jsou subjekt, objekt a obsah. | Závazkem (''obligací'') rozumíme v právním slova smyslu společenský vztah, který je upraven právem. Jako každý právní vztah má tedy obligatorní prvky, jimiž jsou subjekt, objekt a obsah. | ||
| − | Subjektem závazkového vztahu může být nejen fyzická a právnická osoba, ale i stát či jiná osoba nadaná právní osobností občanského práva. V souladu s ustanovením § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, závazek v užším slova smyslu vymezujeme jako právní vztah založený mezi subjektem, který má právo na určité plnění jako pohledávku - věřitelem, a subjektem, který má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit - dlužníkem.<ref>ŠVESTKA, Jiří a kol. ''Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Komentář.'' | + | = <small>Obecná charakteristika</small> = |
| + | Subjektem závazkového vztahu může být nejen fyzická a právnická osoba, ale i stát či jiná osoba nadaná právní osobností občanského práva. V souladu s ustanovením § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, závazek v užším slova smyslu vymezujeme jako právní vztah založený mezi subjektem, který má právo na určité plnění jako pohledávku - věřitelem, a subjektem, který má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit - dlužníkem.<ref>KINDL, Tomáš. In ŠVESTKA, Jiří a kol. ''Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Komentář.'' 2014, citováno dne 14. 11. 2020, § 1879 OZ. Dostupné na: <nowiki>https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11409/1/2#pa_1879</nowiki> </ref> | ||
S ohledem na to, jak běžně využívaným institutem závazky jsou, je žádoucí jejich flexibilita, z čehož pramení i možnost změny v subjektech práva. Změny závazku v subjektech mohou nastat v rámci synallamatických i asynallagmatických závazků ve dvou podobách, kdy rozlišujeme: | S ohledem na to, jak běžně využívaným institutem závazky jsou, je žádoucí jejich flexibilita, z čehož pramení i možnost změny v subjektech práva. Změny závazku v subjektech mohou nastat v rámci synallamatických i asynallagmatických závazků ve dvou podobách, kdy rozlišujeme: | ||
| − | * '''1) změnu v osobě věřitele (§ 1879-1887 ObčZ) a''' | + | * '''1) [[Změna v osobě věřitele|změnu v osobě věřitele]] (§ 1879-1887 ObčZ) a''' |
| − | * '''2) změnu v osobě dlužníka (§ 1888-1894 ObčZ).''' | + | * '''2) [[Změna v osobě dlužníka|změnu v osobě dlužníka]] (§ 1888-1894 ObčZ).''' |
| − | Změna v subjektu může nastat rovněž '''postoupením smlouvy (§ 1895-1900 ObčZ)''', při kterém třetí osoba vstupuje v závazku do všech práv a povinností na místo původní strany závazku za podmínek stanovených zákonem. | + | Změna v subjektu může nastat rovněž '''[[Postoupení smlouvy|postoupením smlouvy]] (§ 1895-1900 ObčZ)''', při kterém třetí osoba vstupuje v závazku do všech práv a povinností na místo původní strany závazku za podmínek stanovených zákonem.<ref>RABAN, Přemysl a kol. ''Závazkové právo''. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2019, s. 74. </ref> |
| + | |||
| + | = <small>Zdroje</small> = | ||
| + | <references /> | ||
Aktuální verze z 6. 2. 2021, 11:31
Závazkem (obligací) rozumíme v právním slova smyslu společenský vztah, který je upraven právem. Jako každý právní vztah má tedy obligatorní prvky, jimiž jsou subjekt, objekt a obsah.
Obecná charakteristika
Subjektem závazkového vztahu může být nejen fyzická a právnická osoba, ale i stát či jiná osoba nadaná právní osobností občanského práva. V souladu s ustanovením § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, závazek v užším slova smyslu vymezujeme jako právní vztah založený mezi subjektem, který má právo na určité plnění jako pohledávku - věřitelem, a subjektem, který má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit - dlužníkem.[1]
S ohledem na to, jak běžně využívaným institutem závazky jsou, je žádoucí jejich flexibilita, z čehož pramení i možnost změny v subjektech práva. Změny závazku v subjektech mohou nastat v rámci synallamatických i asynallagmatických závazků ve dvou podobách, kdy rozlišujeme:
- 1) změnu v osobě věřitele (§ 1879-1887 ObčZ) a
- 2) změnu v osobě dlužníka (§ 1888-1894 ObčZ).
Změna v subjektu může nastat rovněž postoupením smlouvy (§ 1895-1900 ObčZ), při kterém třetí osoba vstupuje v závazku do všech práv a povinností na místo původní strany závazku za podmínek stanovených zákonem.[2]
Zdroje
- ↑ KINDL, Tomáš. In ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Komentář. 2014, citováno dne 14. 11. 2020, § 1879 OZ. Dostupné na: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11409/1/2#pa_1879
- ↑ RABAN, Přemysl a kol. Závazkové právo. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2019, s. 74.
