Trest

POJEM A ÚČEL TRESTU – ŠČERBA 16.12.2013 - sankce = soubor opatření, která jsou ukládána podle trestněprávních předpisů o jsou různého druhu  podle systému uvedeného v trestním zákoníku – uplatní se jen u dospělých pachatelů  podle systému v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže – uplatňuje se u mladistvých pachatelů o trestní zákoník vychází z dualismu trestných sankcí – obsahuje dva typy sankcí:  tresty – je možné uložit jen pachateli!  ochranná opatření – je možné uložit i pachateli činu jinak trestného • ochranné léčení • zabezpečovací detence • zabrání věci a jiné majetkové hodnoty • ochranná výchova – pouze pro osoby mladší 18 let TREST Trest je možné charakterizovat několika znaky: - trest má způsobovat újmu pachateli trestného činu o postihované hodnoty  život a zdraví nelze postihovat v rámci trestního práva – bylo by to v rozporu se zásadou humanismu a mezinárodními závazky  dále je nejvýznamnější hodnotou svoboda • nepodmíněný trest odnětí svobody je vnímán jako ten nejvážnější trest – trestní právo nechce sahat na práva cennější než právo na osobní svobodu  majetek – propadnutí věci, propadnutí majetku  volný čas – trest obecně prospěšných prací  zákaz činností, které on považuje za potřebné, užitečné, nebo jen zábavné – zákaz vstupu na zábavní, kulturní a jiné společenské akce, zákaz řízení motorových vozidel o újma musí být přiměřená (adekvátní) trestnému činu – neměla by být samoúčelná o újma způsobená trestem nesmí být taková, aby se jí porušila lidská důstojnost – trest nesmí být ponižující - újma má být způsobena výhradně pachateli trestného činu – takto má být újma cílena o fakticky negativní dopady uloženého trestu mohou dopadnout i na jiné osoby – typicky rodinní příslušníci  uložení peněžitého trestu pocítí i manželka, protože se sníží rodinný rozpočet  zároveň nějaká negativa dopadají na rodinu, i když je pachatel umístěn do vězení o toto je hlavní rozdíl mezi tresty a ochrannými opatřeními  trest totiž může být vždy uložen jen té osobě, která je trestně odpovědná a která svým jednáním naplnila všechny znaky trestní odpovědnosti  ochranná opatření mohou být ukládána i osobám, které trestný čin nespáchaly – je možné je uložit třeba i nepříčetným osobám, které trestný čin nepáchají - trest je opatřením státního donucení – jen stát je nositelem práva (a zároveň i povinnosti) trestat pachatele o některé další subjekty mohou na trestu participovat – např. na výkonu trestu obecně prospěšných prací se podílí i obce a některé soukromé subjekty, ale ukládat trest může jen stát o stát takto činí prostřednictvím soudu - je to opatření ukládané výhradně soudem o čl. 90 Ústavy o čl. 40 odst. 1 LZPS  jen soud může uznat osobu vinnou ze spáchání trestného činu o tímto se to liší od jiných sankcí – např. tresty za přestupky mohou ukládat i orgány státní správy a samosprávy - jeho uložením je vyslovováno jakési společenské odsouzení činu a jeho pachatele o negativní hodnocení činu, které provádí stát o uložený trest se zaznamenává v rejstříku trestů a pro určité subjekty je pak společenské odsouzení viditelné o ochranná opatření se na druhou stranu do rejstříku trestu nezaznamenávají Definice trestu - trest = opatření státního donucení ukládané soudy jménem státu, kdy tímto opatřením se pachateli trestného činu způsobuje určitá újma a je tím zároveň vyslovováno společenské odsouzení činu a jeho pachatele Kromě dvou rozdílů mezi trestem a ochranným opatřením uvedených výše, je zde ještě třetí rozdíl - trest je časově omezen (s výjimkami jako je doživotí nebo vyhoštění na dobu neurčitou) – ochranné opatření časově omezeno není – ochranná opatření trvají po tu dobu, kdy to vyžaduje účel – je ale třeba vždy po určité době přezkoumávat Účel trestu – v historii se vyvíjely názory na to, čeho by mělo být trestem dosaženo (a pohledy na to se liší i v současnosti) - absolutní teorie trestu o formovala jej klasická škola trestního práva – jedná se o myšlenky spojené s filosofií – např. Immanuel Kant, Hegel o spácháním trestného činu došlo k učinění nějakého zla a stát jako garant je povinen pomstít tento trestný čin o trestá se, protože bylo vykonáno zlo – tato myšlenka nebyla úplně překonána – trest má být společenskou odvetou za spáchání trestného činu o teorie odplaty - „Vina vyžaduje trest“ o má to nevýhodu v tom, že poté, co si pachatel odpyká svůj trest, bude ve společnosti působit nadále – a právě proto se vyvinula relativní teorie trestu - relativní teorie trestu o formovala jej moderní škola trestního práva o hlavním cílem trestu je ochrana společnosti, ale účel trestu se snaží směřovat spíše do budoucna – aby se v budoucnu nedopouštěl dalšího páchání trestných činů o někteří pachatelé mají ještě naději a jsou napravitelní – a v takovém případě má trest působit preventivně, aby už další trestný čin nespáchali o trestá se, aby nebylo pácháno zlo o tuto teorii dále pak ještě rozvíjela škola sociální ochrany – ta se soustředila na nápravnou funkci trestu  snaha o rozvoj metod prevence proti trestné činnosti  je zde tedy i určitý prvek resocializace - smíšené teorie trestu o kombinují myšlenky škol předcházejících o tyto dvě myšlenky se nemusí vylučovat – je možné trest pomstít a zároveň stejným trestem působit preventivně o aplikuje se dnes v České republice - dnes ale není chápání účelu trestu v trestním zákoníku zákonně vymezeno – zákonodárce to záměrně ponechal na právní doktríně - účelem je především ochránit společnost před pácháním trestného činu, zabránit odsouzenému v páchání trestné činnosti, vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život a také výchovně působit na ostatní členy společnost o ochranná funkce – ochránit společnost před pácháním trestného činu  trest by neměl sloužit k jiným účelům – ať už politickým, ekologickým, či jiným společenským o zábranná funkce – zabránit odsouzenému v páchání trestné činnosti  je to základní prostředek k ochrannému účelu trestu – je to minimální program trestu, aby se tohoto účelu dosáhlo  ochranné funkce se dá ale dosahovat i jinými způsoby – úplně nejefektivnější by byl trest smrti, ale politická reprezentace neuznává trest smrti jako humánní trest  trest odnětí svobody – uvěznění sice není úplnou zábranou trestné činnosti (dá se páchat i z vězení), ale je to relativně nejúčinnější – je to ale mimořádně neefektivní z hlediska plnění dalších funkcí trestu • proto se trestní právo snaží udělovat alternativní tresty, které pachatel vykonává na svobodě o např. trest domácího vězení – pachatel je na svobodě omezen jen částečně, čímž je páchání trestné činnosti značně ztíženo • některé tresty jsou udělány tak, aby pachateli zabránili v páchání pouze určitého druhu trestné činnosti o např. zákaz účasti na kulturních a jiných společenských akcích  některé tresty naopak vůbec nepůsobí zábranně • trest obecně prospěšných prací – jeho výkon sám o sobě nezabezpečí, že se pachatel nebude vracet k trestné činnosti, neodstraní • peněžitý trest o individuální prevence – výchova k řádnému životu (výchovné působení na pachatele)  je značně akcentováno, aby toto byl velmi důležitý aspekt  každý trest jednou skončí, a je proto třeba myslet dopředu a zajistit, aby se pachatel nevrátil k trestné činnosti • resocializace o defekty pachatelovi osobnosti lze jen těžko odstranit represivními postupy – pokud je represe přísná, tak to vede pouze k ukřivděnosti, zatrpklosti a odporu k systému o je třeba spíše rozvinout pozitivní vlastnosti odsouzeného – vytvářet sociální vazby a vytvářet pozitivní návyky (např. k práci) a odstraňovat negativní návyky (např. drogy) o tím, že je osoba uvězněna, dochází k přetrhání sociálních vazeb – je to na jednu stranu pozitivní (ztráta vazeb na kriminální prostředí), ale i negativní (ztráta kontaktu s rodinou a přáteli) o ve vězení se pachatel často setkává s dalšími pachateli trestného činu – často si trestný čin ospravedlní (já jsem ukradl jen 10.000,- Kč a támhle Franta ukradl 2.000.000,- Kč, já jsem proti tomu nic)  vězení často označována jako vysoká škola zločinu o dalším problémem je stigmatizační efekt – označkování – vždy už bude mít na sobě nálepku kriminálníka a to se potom těžko zapojuje do normálního života, i když on sám by chtěl o proto se zákonodárce snaží omezit užívání trestu odnětí svobody 55 odst. 2 TZ: „Za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život.“  subsidiarita trestu odnětí svobody • tresty alternativní mají potenciálně vyšší resocializační efekt o podmíněné odsouzení – předpokládá se, že samostatné ponechání na svobodě k nápravě stačí – je adekvátní u méně narušených osobností – prvopachatelé, pachatelé nedbalostní trestné činnosti o probační a mediační služba ČR – upravena zákonem č. 257/2000 Sb.  jsou pověření k zajištění výkonu alternativních trestů  právě jejich činnost je předpokladem k tomu, aby tresty vykonávané na svobodě byly vykonávány efektivně o generální prevence – snaha výchovně působit i na ostatní členy společnosti  kriminalita obecně je záležitost, kterou společnost pozorně sleduje – už jen z tohoto faktu je zřejmé, že odsouzení pachatele a uložení trestu neovlivňuje jen pachatele, ale má to vliv i na ostatní členy společnosti  ostatním členům společnosti má být demonstrováno, že justice funguje a že trestná činnost se nevyplácí  společnost neustále vyžaduje co nejpřísnější trestání trestné činnosti – vězení na co nejdelší dobu, sekání rukou, … • vysoké tresty ale nijak zásadně neodrazují pachatele od páchání trestné činnosti • mnohem více odrazují pravděpodobnost odhalení a rychlost potrestání Různé druhy trestů různým způsobem slouží k naplňování jednotlivých funkcí. - účelu je možné dosáhnout kumulací různých trestů – každý z nich lépe splní určitou část účelu trestu – nejde jen o to, jaké tresty jsou uloženy, ale i to, jakým způsobem jsou vykonávány - pokud je nějaký trest účinný v zábranné funkci, je to velmi málo výchovné o když uložím trest smrti, velmi určitě to zabrání páchání trestné činnosti pachatele, ale už ho to holt nevychová  o nepodmíněný trest odnětí svobody – značně se tím redukuje riziko opakování trestné činnosti po dobu trestu (úplně se nevylučuje, dá se páchat i z vězení)  ale druhá strana mince je v tom, že uvěznění má velice nízký výchovný účinek  i trest odnětí svobody jednou skončí – a proto se trestní právo snaží spíš myslet na dobu po skončení výkonu trestu a snaží se upřednostňovat výchovné působení  proč má trest odnětí svobody tak nízké výchovné účinky? • tím, že je osoba uvězněna, je vytržena z běžného sociálního prostředí – což někdy může být dobře, pokud bylo prostředí kriminogenní o jenže se zpřetrhávají také dobré vazby – téměř určitě uvězněním přijde o práci, dost často přichází o rodinu a přátele • místo toho se dostává do komunity mu blízkých lidí – zvláštní typ vězeňské subkultury (setkává se jen s bachaři a dalšími spoluvězni) o intenzivním kontaktem se spoluvězni si pachatel ospravedlňuje svůj trestný čin – a bere to jako normální, že se páchá trestná činnost o často se leccos naučí  po propuštění je další problém – jak se zapojit do řádného života i za předpokladu, že chce? • je mu to často stěžováno efektem označovaným jako stigmatizace o vězení mu dává punc kriminálníka o účinnější jsou alternativní tresty – tresty vykonávané na svobodě  v současnosti není dražšího trestu než trest odnětí svobody  kapacita věznic je dost omezená a ještě před rokem byly věznice opravdu přeplněné – více vězňů než kapacita věznic • odlehčení napomohla amnestie prezidenta Klause – ale nebylo to šťastné  neplatí, že čím přísnější hrozba trestu, tím účinněji to odvrátí pachatele od páchání trestných činů • toto bylo vyvráceno řadou testů – tato rovnice neplatí • mnohem účinnější je, když trest přijde spolehlivě a co nejrychleji po spáchání trestného činu • tzv. restorativní justice (= nápravná justice) o jednou z jejích myšlenek je to, že reakce státu na spáchání trestného činu by měla co nejvíce přispívat nápravě stavu, který nastal spácháním trestného činu • neznamená to, že bychom eliminovali trest odnětí svobody úplně – bez něho se nikdy neobejdeme, vždy zde bude závažná trestná činnost (vrahovi nemůžeme uložit obecně prospěšné práce) – to by nebylo spravedlivé a přiměřené o tedy je zde stále i odplatná funkce trestu – nebyla by to adekvátní odveta o zároveň zde bude skupina nenapravitelných pachatelů – např. drobná krádež, ale už počtrnácté – pak už se holt posílá do vězení • § 55 odst. 2 o pokud je osoba odsouzena za nějaký trestný čin – nepodmíněný trest odnětí svobody má být ukládán až tehdy, když by žádný jiný trest nesplňoval účel

Systém trestů

- je třeba si uvědomit, že se stále bavíme jen o jednom z druhů trestních sankcí – jen o trestu - zásada nulla poena sinne lege – není trestu bez zákona o je možné uložit pouze takový druh trestu, který je uveden v trestním zákoníku o je zde taxativní výčet druhů trestů - § 52  je zde celkem 12 druhů trestů – v porovnání s ostatními státy máme velmi širokou škálu trestů (např. v Rakousku mají jen peněžitý trest a trest odnětí svobody – pak mají jen různé alternativy těchto)  tato škála platí v plné míře jen pro dospělé pachatele • pro mladistvé je jiná škála možných trestů - trest odnětí svobody o varianta trestu odnětí svobody výjimečný trest – standardně je obecná horní hranice trestu odnětí svobody 20 let – ale v § 54 jsou podmínky, kdy je možné uložit i ve vyšší výměře – a pak se jedná o výjimečný trest  jedna z forem – na dvacet do třiceti let  druhá z forem – na doživotí (nejpřísnější trest v našem trestním řádu) • jen po spáchání některých z taxativně uvedených trestných činů - § 54 odst. 3 – všechny mají společné to, že úmyslně usmrtil alespoň jednoho člověka • Československé právo znalo trest smrti (kapitální trest) až do roku 1990  zákon jednoznačně preferuje tzv. relativně-určité stanovení trestu – to znamená, že u každého druhu trestu existují určité hranice (rozpětí) v jakém může soud tento trest vyměřit • nejvíce viditelné je to právě u trestu odnětí svobody – sazba odnětí svobody je určena horní hranicí a dolní hranicí o soud tedy může individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu činu a konkrétnímu pachateli o i když jsou dva činy úplně stejně právně kvalifikovány, může být úplně jiná závažnost – např. dva vrazi, jeden z nich spáchal čin v afektu a byl dosud netrestaný, činu litoval – a druhý to spáchal taky v afektu, ale v zuřivosti, byl už několikrát trestaný a činu nelitoval – každý dostane jiný trest - ztráta čestných titulů a vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti o není možné uložit samostatně, je možné uložit jen vedle trest odnětí svobody - musíme být schopni zjistit, který z nich je možné uložit v konkrétním případě o pokud vybíráme nějaký druh trestu jako trest samostatný (výhradní, primární) o pokud už jsme vybírali nějaký druh trestu jako primární a chce uložit ještě další druh trestu (vedlejší, doplňující, sekundární) - jako trest je možné uložit pouze ten trest, který je uveden ve zvláštní části u toho konkrétního trestného činu o ale toto základní pravidlo má hned několik výjimek – nějaké druhy trestu je možné uložit pachateli, i když není trest uveden u příslušného trestného činu  týká se to trestu obecně prospěšných prací a trestu domácího vězení – oba tyto alternativní druhy trestu nenajdeme ve zvláštní části ani u jednoho trestného činu • je možné je uložit vždy při spáchání přečinu  dále je také možné samostatně uložit trest peněžitý – přestože není uveden ve zvláštní části u toho konkrétního trestného činu • ale pouze za předpokladu, že se pachatel činem snažil získat majetkový prospěch (např. trestný čin loupeže podle § 173) o je tam výslovně pouze trest odnětí svobody, ale protože se snaží získat majetkový prospěch, je možné mu uložit také peněžitý trest jako trest samostatné  další druhy trestu je možné uložit jako samostatné, pokud to postačuje účelu – zákaz pobytu, zákaz vstupu na kulturní a společenské akce, trest vyhoštění  např. odsuzujeme pachatele za krádež podle § 205 odst. 1 – tam se dozvíme, že je možné uložit trest odnětí svobody až na 2 roky, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty • jenže dále – pokud je horní hranice sazby 2 roky, jedná se o přečin – tedy je možné uložit i obecně prospěšné práce a domácí vězení • krádeží se pachatel snaží získat majetkový prospěch, tedy i peněžitý trest • v některých případech (spíše výjimečných) je možné uložit i zákaz pobytu, zákazy vstupu na kulturní a společenské akce, vyhoštění o tato pravidla slouží k určení hlavního trestu  ale nyní budeme uvažovat, jestli sankci ještě nedoplnit – je možné uložit více trestů vedle sebe  jako vedlejší druh trestu je možné uložit jakýkoliv druh trestu, jaký trestní právo zná • nejsme tedy vázáni tím výčtem u příslušného trestného činu • např. odsuzujeme vraha – podle § 140 u vraždy není nic jiného než odnětí svobody o pokud ale tento vrah někoho zabil svou legálně drženou zbraní – tak mu tu věc nebudeme chtít nechat a uložíme trest propadnutí věci – vedle toho trestu odnětí svobody • výjimky – neslučitelnost některých druhů trestů – tedy zákaz kombinace některých trestů o když soud uloží trest odnětí svobody (ani podmíněné odnětí svobody), je to neslučitelné s trestem obecně prospěšných prací a trestem domácího vězení o dále není slučitelná dvojice obecně prospěšných prací a trest domácího vězení o peněžitý trest a trest propadnutí majetku  peněžitým trestem ukládáme povinnost zaplatit nějakou peněžitou částku a propadnutím majetku mu zabíráme celý majetek (celý majetek propadá státu) – tedy z čeho by to pak platil? o trest zákazu pobytu a trest vyhoštění  trest vyhoštění je možné uložit pouze cizinci – osoba je vykázána z území České republiky – není možné uložit českému státnímu občanovi, protože není možné nutit k opuštění vlasti  zákaz pobytu – zákaz pobytu na určitém území (např. záliba, že si jezdím do Prahy krást) – pak mi mohou uložit zákaz pobytu na území Prahy • když někoho vykazujeme do ciziny, má zakázanou celou ČR a tedy nemá logiku ukládat zákaz pobytu o peněžitý trest je možné ukládat i v situaci, kdy pachatel spáchal přečin a zároveň soud dospěje k tomu, že není nutné ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody  § 67 odst. 2 písm. b)  pak je neslučitelný peněžitý trest a nepodmíněné odnětí svobody – ale ta neslučitelnost platí jen v tomto případě, když je ukládán podle tohoto paragrafu, protože jinak je tato kombinace možná • např. případ lupiče, který spáchal loupež – je možné uložit odnětí svobody a vedle toho i peněžitý trest CHARAKTER JEDNOTLIVÝCH TRESTŮ - trest odnětí svobody o je to trest nejpřísnější a univerzální (u každého trestného činu ve zvláštní části TZ je sazba odnětí svobody, tedy principiálně je možné uložit trest odnětí svobody za každý trestný čin)  horní hranice trestu odnětí svobody je 20 let  je možné ji překročit, pokud je ukládán výjimečný trest, ale jinak u každého trestného činu je nějaké rozpětí trestní sazby • je nutné zároveň určit i v jakém typu věznice bude pachatel trest vykonávat o 4 druhy věznic podle jejich přísnosti a stupni zabezpečení  s dohledem  s dozorem  s ostrahou  se zvýšenou ostrahou o Olomoucká věznice je věznicí vazební, tedy by neměl být vykonáván trest odnětí svobody (ale je – z důvodu nedostatku kapacity)  jinak je nejbližší Mírovská věznice – a to je věznice se zvýšenou ostrahou o v mírnějších typech věznic mohou odsouzení dostat vycházky

domácí vězení

o nejzávažnější alternativní trest o je to nový trest, byl zavedený novým trestním zákoníkem  je to trest moderní a potenciálně velmi užitečný, v současné době ale u nás téměř nepoužitelný o podmínky pro jeho uložení  pachatel spáchal přečin  vzhledem k osobě pachatele a vzhledem k závažnosti činu není nutné ukládat odnětí svobody (není nutné ukládat závažnější trest, postačí tento mírnější)  pachatel se musí písemně zavázat (písemný slib), že se ve stanoveném obydlí bude zdržovat v určenou dobu a že bude poskytovat veškerou součinnost při kontrole trestu • pachatel musí s domácím vězením souhlasit – jediný druh trestu v trestním zákoníku, s jehož uložením musí pachatel souhlasit o až na dobu 2 let o výhoda alternativních trestů je v tom, že pachatel může zůstat v práci, kterou vykonává, nebo, pokud ji nemá, si ji hledat  proto ten soud vždy, když ukládá domácí vězení, musí určit konkrétní dobu, kdy pachatel musí setrvávat ve svém obydlí • většinou je ta doba určena tím, že musí zůstávat doma v noci a o víkendech o ale pokud je to noční vrátný nebo je ve směnném provozu, je možné mu to „ušít na míru“ – aby mohl chodit do zaměstnání nebo třeba studovat – ta doba se vymezí jiným způsobem – podle okolností a osobních poměrů pachatele  pokud odsouzený poruší tuto svou povinnost – nezdržuje se ve svém obydlí • soud přemění domácí vězení na trest odnětí svobody – přepočtová klauzule, že každý dosud nevykonaný den domácího vězení se přemění na jeden den odnětí svobody o je to v dnešní době neúčinné, protože tento moderní způsob trestu měl být založen na elektronickém monitoringu – měl fungovat pomocí GPS technologie nebo prostřednictvím snímače v bytě  tímto způsobem by bylo možné permanentně kontrolovat, jestli se zdržuje doma v době, kdy se zdržovat má  ale česká vláda stále nebyla schopná koupit elektronické monitorovací zařízení – tedy se kontroluje pomocí návštěv probačních úředníků – a těch je málo • tedy chodí třeba jen 3x za měsíc – a tedy když ho přistihnou, že tam není, může ten odsouzený hovořit o dost velké smůle • soudy tedy tento trest ukládají velmi zřídka - obecně prospěšné práce o také moderní alternativní trest o u nás je součástí trestního práva od roku 1996 o opět platí, že jde o pachatele, který spáchal přečin, soud dospěje k závěru, že není nutné ukládat jiný druh trestu  jako zvláštní podmínky zákon uvádí to, že soud musí přihlédnout ke zdravotní způsobilosti pachatele (soud uložil trest obecně prospěšných prací člověku v invalidním důchodu) a ke stanovisku pachatele (soud by měl vidět, jaký postoj má obviněný k možnosti uložení obecně prospěšných prací) • je to jen o stanovisku, není to o souhlasu – i když nesouhlasí, je možné obecně prospěšné práce uložit o výměra 50-300 hodin – pachatel tyto práce musí vykonat do 2 let od doby, kdy je nařízen výkon trestu (ne od právní moci rozsudku!)  specifikují se, jaké konkrétní práce to jsou – ve prospěch obce (úklidové práce), ale i pro jinou obecně prospěšnou společnosti, i kvalifikované práce (např. advokát odsouzen za podvod a on pak bezplatně poskytoval právní poradenství v neziskové organizaci)  pokud nevykoná obecně prospěšné práce ve lhůtě 2 let anebo v případě, kdy nevede řádný život (dopustí se dalšího trestného činu např.) • pak jsou obecně prospěšné práce převedeny – a 3 možnosti, na co mohou být převedeny o na trest odnětí svobody – jedna neodpracovaná hodina = jeden den odnětí svobody o na domácí vězení – opět jedna neodpracovaná hodina = jeden den domácího vězení  tohoto chtěla využít soudkyně v případě řidiče Smetany (tykadlový řidič) – ale Smetana to odmítl – a ono je to i v tomto případě podmíněno tím, že on dá svůj souhlas o na peněžitý trest  podle Ščerby je to úplný paskvil – není zde žádné přepočtové pravidlo - peněžitý trest o podmínky nastudovat o způsob vyměřování  vyměřuje se pomocí denních sazeb – soud určí počet denních sazeb jako krok jedna a jako krok dva určí výši jedné denní sazby • to neznamená, že by to pachatel musel platit každý den – to není způsob placení trestu, to je způsob vyměřování trestu o je tímto způsobem patrné, jak se v konečné výši trestu projevila dvě základní kritéria určující přísnost – závažnost činu a majetkové poměry pachatele • počet denních sazeb (od 20 do 730) – má to demontrovat, jak dlouho má být snížen příjem pachatele – v návaznosti na závažnost trestného činu • výše denní sazby – v závislosti na majetkových poměrech pachatele o platí se ten výsledný násobek o soud musí vždy stanovit náhradní trest odnětí svobody – pro případ, že by výkon peněžitého trestu byl zmařen  soud uloží peněžitý trest, pachatel ho ve stanovené lhůtě nezaplatí – pak primární postup bude ten, že peněžitá částka bude vymáhána normálně civilní cestou (jako pohledávka státu) • teprve když to nebude možné, pak soud zváží možnost – buď přemění na domácí vězení (nevíme, v jakém poměru), na obecně prospěšné práce (opět nevíme v jakém poměru) o a až když není žádná z těchto možností postačující, že jsem se vyhýbal plnění (např. odmítal jsem nastoupit do zaměstnání) – tak teprve pak ten trest odnětí svobody • ale pamatovat si, že primární je vždy to civilní vymáhání

Trest je jedním z druhů trestněprávních sankcí.