Pracovní smlouva: Porovnání verzí
(WIP) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem zakládá [[pracovní poměr]]. Samotný pracovní poměr vzniká až dnem nástupu do práce, uvedeným v pracovní smlouvě. | |
| − | |||
| − | Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem | ||
== Před vznikem == | == Před vznikem == | ||
| Řádek 7: | Řádek 5: | ||
== Forma == | == Forma == | ||
| − | Dle § 34 odst. 2 ZP musí být pracovní smlouva uzavřena písemně. Smlouva uzavřená bez stanovené formy je relativně neplatná, dokud strany vadu neprodleně neopraví. V případě, že již zaměstnanec začal pracovat, nelze se neplatnosti dovolávat a zpochybnit existenci pracovního poměru. Taktéž projev vůle účastníku nemusí být na téže listině a | + | Dle § 34 odst. 2 ZP musí být pracovní smlouva uzavřena písemně. Smlouva uzavřená bez stanovené formy je relativně neplatná, dokud strany vadu neprodleně neopraví. V případě, že již zaměstnanec začal pracovat, nelze se neplatnosti dovolávat a zpochybnit existenci pracovního poměru. Avšak nedodržení této povinnosti může zaměstnavateli přivodit sankci od inspektorátu práce. Taktéž projev vůle účastníku nemusí být na téže listině a také lze pracovní smlouva uzavřít i na dálku. |
== Obsah == | == Obsah == | ||
Pracovní smlouva musí obsahovat dle § 34 odst. 1 ZP druh vykonávané práce, místo či místa výkonu a den nástupu do práce. Dále lze do smlouvy sjednat libovolné náležitosti, které však nesmí být v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem či práv týkajících se postavení osob (§ 1, odst. 2 OZ). Pokud by byly obsahem náležitosti, které by zhoršovali právem zaručené podmínky slabší straně (zaměstnanci), nepřihlíží se k nim. | Pracovní smlouva musí obsahovat dle § 34 odst. 1 ZP druh vykonávané práce, místo či místa výkonu a den nástupu do práce. Dále lze do smlouvy sjednat libovolné náležitosti, které však nesmí být v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem či práv týkajících se postavení osob (§ 1, odst. 2 OZ). Pokud by byly obsahem náležitosti, které by zhoršovali právem zaručené podmínky slabší straně (zaměstnanci), nepřihlíží se k nim. | ||
| + | O ostatních náležitostech spojených s prací, které nejsou uvedeny v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinnen zaměstnance informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. | ||
=== Mzda === | === Mzda === | ||
Do pracovní smlouvy si lze sjednat i mzdové podmínky, avšak lze je stanovit i [[vnitřní předpis|vnitřním předpisem]] či [[mzdový výměr|mzdovým výměrem]] (§ 113/1). Mzda avšak musí být stanovena již před započetím samotného výkonu práce (§ 113/3), stejně tak, jak musí být ujednáno mzdové zařazení. | Do pracovní smlouvy si lze sjednat i mzdové podmínky, avšak lze je stanovit i [[vnitřní předpis|vnitřním předpisem]] či [[mzdový výměr|mzdovým výměrem]] (§ 113/1). Mzda avšak musí být stanovena již před započetím samotného výkonu práce (§ 113/3), stejně tak, jak musí být ujednáno mzdové zařazení. | ||
| − | === | + | === Ujednání o době trvání pracovního poměru === |
Pracovní smlouva může obsahovat ujednání o délce trvání pracovního poměru (pokud není, či je uvedeno chybně, platí, že se jedná se o poměr na dobu neurčitou(§ 39/1). Skončení pracovního poměru lze sjednat nejen konkrétním dnem ale i jistou situací (např. po dobu trvání kampaně). Nejdéle však lze sjednat pracovní poměr na dobu 3 let (§ 39/2). Pracovní smlouvu lze dodatečně prodloužit a to nejvýše dvakrát (celkem lze tedy pracovní poměr uzavřít nejdéle 3x na 3 roky tedy na 9 let.) Lhůta pro prodlužovaní se vynuluje uplynutím 3 let od ukončení pracovního poměru. Výše zmíněné podmínky se neuplatňují na pracovní poměr pro [[agentura práce|agenturou práce]] a prací u jiného zaměstnavatele. | Pracovní smlouva může obsahovat ujednání o délce trvání pracovního poměru (pokud není, či je uvedeno chybně, platí, že se jedná se o poměr na dobu neurčitou(§ 39/1). Skončení pracovního poměru lze sjednat nejen konkrétním dnem ale i jistou situací (např. po dobu trvání kampaně). Nejdéle však lze sjednat pracovní poměr na dobu 3 let (§ 39/2). Pracovní smlouvu lze dodatečně prodloužit a to nejvýše dvakrát (celkem lze tedy pracovní poměr uzavřít nejdéle 3x na 3 roky tedy na 9 let.) Lhůta pro prodlužovaní se vynuluje uplynutím 3 let od ukončení pracovního poměru. Výše zmíněné podmínky se neuplatňují na pracovní poměr pro [[agentura práce|agenturou práce]] a prací u jiného zaměstnavatele. | ||
| Řádek 23: | Řádek 22: | ||
=== Konkurenční doložka === | === Konkurenční doložka === | ||
[[Konkurenční doložka]] je dalším možným ujednáním pracovní smlouvy. Jedná se o dohodu, ve které se zaměstnanec zavauje, že po určenou dobu po skončení pracovního poměru nebude provádět výdělečnou činnost u jiného zaměstnavatele, kde by vykonával práci stejnou či který by měl vůči původnímu zaměstnavateli soutěžní povahu. Konkureční doložku je možné sjednat nejdéle na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a oproti zkušební době ji lze sjednat i v průběhu. Součástí je i povinnost zaměstnavatele každý měsíc poskytovat zaměstnanci stiženému konkurenční doložkou penežité vyrovnání za stíženou možnost hledání práce nové, a to přiměřenou částku, nejméně však polovinu průměrného měsíčního výdělku (§ 310/1). Dále je možné sjednat i smluvní pokutu, kterou v případě porušení musí zaměstnanec zaplatit. | [[Konkurenční doložka]] je dalším možným ujednáním pracovní smlouvy. Jedná se o dohodu, ve které se zaměstnanec zavauje, že po určenou dobu po skončení pracovního poměru nebude provádět výdělečnou činnost u jiného zaměstnavatele, kde by vykonával práci stejnou či který by měl vůči původnímu zaměstnavateli soutěžní povahu. Konkureční doložku je možné sjednat nejdéle na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a oproti zkušební době ji lze sjednat i v průběhu. Součástí je i povinnost zaměstnavatele každý měsíc poskytovat zaměstnanci stiženému konkurenční doložkou penežité vyrovnání za stíženou možnost hledání práce nové, a to přiměřenou částku, nejméně však polovinu průměrného měsíčního výdělku (§ 310/1). Dále je možné sjednat i smluvní pokutu, kterou v případě porušení musí zaměstnanec zaplatit. | ||
| + | |||
| + | == Odstoupení == | ||
| + | V § 34 odst. 3, 4 ZP jsou zmíněny důvody, při kterých lze od pracovní smlouvy odstoupit. | ||
| + | |||
| + | == Změna == | ||
| + | |||
| + | == Ukončení == | ||
Verze z 17. 10. 2019, 18:25
Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem zakládá pracovní poměr. Samotný pracovní poměr vzniká až dnem nástupu do práce, uvedeným v pracovní smlouvě.
Obsah
Před vznikem
Vztahy které předcházejí vzniku se nazývají předsmluvní vztahy. Dle § 31 ZP je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, a s pracovními a mzdovými podmínkami, které vyplývají z pracovního poměru. Zaměstnanec se před vznikem pracovního poměru musí podrobit zdravotní prohlídce na náklady zaměstnavatele.
Forma
Dle § 34 odst. 2 ZP musí být pracovní smlouva uzavřena písemně. Smlouva uzavřená bez stanovené formy je relativně neplatná, dokud strany vadu neprodleně neopraví. V případě, že již zaměstnanec začal pracovat, nelze se neplatnosti dovolávat a zpochybnit existenci pracovního poměru. Avšak nedodržení této povinnosti může zaměstnavateli přivodit sankci od inspektorátu práce. Taktéž projev vůle účastníku nemusí být na téže listině a také lze pracovní smlouva uzavřít i na dálku.
Obsah
Pracovní smlouva musí obsahovat dle § 34 odst. 1 ZP druh vykonávané práce, místo či místa výkonu a den nástupu do práce. Dále lze do smlouvy sjednat libovolné náležitosti, které však nesmí být v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem či práv týkajících se postavení osob (§ 1, odst. 2 OZ). Pokud by byly obsahem náležitosti, které by zhoršovali právem zaručené podmínky slabší straně (zaměstnanci), nepřihlíží se k nim. O ostatních náležitostech spojených s prací, které nejsou uvedeny v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinnen zaměstnance informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru.
Mzda
Do pracovní smlouvy si lze sjednat i mzdové podmínky, avšak lze je stanovit i vnitřním předpisem či mzdovým výměrem (§ 113/1). Mzda avšak musí být stanovena již před započetím samotného výkonu práce (§ 113/3), stejně tak, jak musí být ujednáno mzdové zařazení.
Ujednání o době trvání pracovního poměru
Pracovní smlouva může obsahovat ujednání o délce trvání pracovního poměru (pokud není, či je uvedeno chybně, platí, že se jedná se o poměr na dobu neurčitou(§ 39/1). Skončení pracovního poměru lze sjednat nejen konkrétním dnem ale i jistou situací (např. po dobu trvání kampaně). Nejdéle však lze sjednat pracovní poměr na dobu 3 let (§ 39/2). Pracovní smlouvu lze dodatečně prodloužit a to nejvýše dvakrát (celkem lze tedy pracovní poměr uzavřít nejdéle 3x na 3 roky tedy na 9 let.) Lhůta pro prodlužovaní se vynuluje uplynutím 3 let od ukončení pracovního poměru. Výše zmíněné podmínky se neuplatňují na pracovní poměr pro agenturou práce a prací u jiného zaměstnavatele.
Zkušební doba
Součástí pracovní smlouvy můžeš být sjednána i zkušební doba, která je významná především díky možnosti okamžitého rozvázání pracovnáho poměru. Lze nejdéle sjednat na 3 měsíce (6 měsíců u vedoucích zaměstnanců)(§ 35/1) a zároveň ne na déle než polovinu trvání pracovnáho poměru (§ 35/5). Nejpozději ji jde sjednat v den nástupu do práce (§ 35/3), a nesmí být již dodatečně prodlužována (§ 35/4).
Konkurenční doložka
Konkurenční doložka je dalším možným ujednáním pracovní smlouvy. Jedná se o dohodu, ve které se zaměstnanec zavauje, že po určenou dobu po skončení pracovního poměru nebude provádět výdělečnou činnost u jiného zaměstnavatele, kde by vykonával práci stejnou či který by měl vůči původnímu zaměstnavateli soutěžní povahu. Konkureční doložku je možné sjednat nejdéle na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a oproti zkušební době ji lze sjednat i v průběhu. Součástí je i povinnost zaměstnavatele každý měsíc poskytovat zaměstnanci stiženému konkurenční doložkou penežité vyrovnání za stíženou možnost hledání práce nové, a to přiměřenou částku, nejméně však polovinu průměrného měsíčního výdělku (§ 310/1). Dále je možné sjednat i smluvní pokutu, kterou v případě porušení musí zaměstnanec zaplatit.
Odstoupení
V § 34 odst. 3, 4 ZP jsou zmíněny důvody, při kterých lze od pracovní smlouvy odstoupit.
