Zobrazení zdroje stránky Zánik odpovědností za přestupek

<u>'''Zánik odpovědnosti za přestupek'''</u>

Odpovědnost za přestupek může za určitých okolností zaniknout. Tyto okolnosti jsou zákonem předvídané, a nastanou-li, pak nelze řízení o přestupku zahájit. V případě, že bylo řízení již zahájeno, je nutné jej zastavit, nedojde tedy k vykonání přestupkového řízení.

<u>'''Důvody zániku odpovědnosti za přestupek'''</u>

Důvody zániku odpovědnosti za přestupek jsou vypsány v § 29 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. ''„Odpovědnost za přestupek zaniká:''

''a) uplynutím promlčecí doby,''

''b) smrtí fyzické osoby,''

''c) zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo''

''d) vyhlášením amnestie."''<ref>§ 29 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů</ref>

<u>'''Promlčecí doba'''</u>

Promlčecí doba u přestupků je dle paragrafu § 30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jeden rok nebo tři roky, jedná-li se o přestupek, který se trestá pokutou s horní hranicí alespoň 100 000 Kč.<ref>§ 30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů</ref> ''„Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.“''<ref>Rozsudek, Nejvyšší správní soud, 25.09.2020, 10 Afs 72/2020 [cit. 15.12.2022] Převzato z CODEXIS®</ref>

Promlčecí doba začíná běžet jeden den po spáchání přestupku, respektive den po ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán nebo den po skončení účinku, jenž byl znakem přestupku.<ref>§ 31 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů</ref> Jsou zde i případy, kdy se promlčecí doba nezapočítává. Do promlčecí doby se například nepočítá doba, kdy se pro spáchaný přestupek vedlo trestní řízení, dále doba, po kterou se o daném přestupku vedlo soudní řízení správní nebo také doba, po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu. ''„Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení."''<ref>§ 32 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů</ref> 

Promlčecí doba se může také přerušit, a to z různých důvodů:

''„a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,''

''b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením,''

''c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání"''<ref>§ 32 odst. 2 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů</ref>

V případě přerušení promlčecí doby se začíná počítat promlčecí doba nová.

''„Cílem obecné úpravy promlčecích dob (§ 30 až 32 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) je do určité míry sjednotit roztříštěnou právní úpravu doby, jejímž uplynutím zaniká odpovědnost za přestupek a jiný správní delikt, neboť je žádoucí, aby obecný institut, jakým je promlčecí doba přestupku, byl založen na jednotných principech pro celou oblast veřejné správy."''<ref>Ministerstvo vnitra, Stanovisko č. 6/2017 MV ČR - Novela kontrolního řádu (účinnost od 1. července 2017) (odbor veřejné správy, dozoru a kontroly), Ministerstvo vnitra [cit. 08.12.2022] Převzato z CODEXIS®</ref>

'''<u>Zánik právnické osoby</u>'''

Právnická osoba může samozřejmě zaniknout, v takovém případě přechází odpovědnost za přestupek na jejího právního nástupce. Jestliže je právních nástupců více, odpovědnost přechází na každého z nich, jako by přestupek spáchali všichni.<ref>§ 33 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů</ref><ref>§ 33 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů</ref>

V případě, že právnická osoba nemá žádného právního nástupce, odpovědnost za přestupek zaniká.

Právnická osoba zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Jestliže právnická osoba není zapsána do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace. Právnická osoba může také zaniknout dosažením účelu, za kterým byla vytvořena.

<u>'''Vyhlášení amnestie'''</u>

Odpovědnost za přestupek může zaniknout také vyhlášením amnestie. Amnestii, která se týká přestupků, vyhlašuje prezident republiky. „Prezident republiky může:

a) nařídit, aby se řízení o přestupku nezahajovalo nebo, bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,

b) odpustit nebo zmírnit uložený správní trest nebo jeho zbytek, nebo

c) nařídit vyřazení přestupku z evidence přestupků."<ref>§ 104 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů</ref>

Dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů nabývá amnestie účinnosti.

Právo na udělování amnestie je upraveno v Ústavě, konkrétně ve článku 63, odst. 1, písmenu k).

Podmínky amnestie jsou upraveny v zákonu č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním.