Zobrazení zdroje stránky Renezance a reformace

RENESANCE A REFORMACE
PŘEDRENESANČNÍ POLITICKÉ MYŠLENÍ
-	Už ve 12. století se do společenského života Evropy promítly velké změny spjaté s ekonomickými pohyby, s obrozením antického myšlenkového bohatství 
-	Vysvětlení leží v Itálii tehdy plné vzmáhajících se městských států 
-	Od poloviny 13. století si lid vynutil rozhodující vliv na komunální zákonodárství a politická moc přešla do rukou obchodníků a řemeslníků
-	Dante Alighieri (1265 – 1321)
o	Jeden z nejvýznamnějších italských básníků, významně však přispěl také k vývoji jazykovědy a italského jazyka a k vývoji politické filozofie 
o	Jeho největším dílem je Božská komedie
o	Spis De monarchia (O jediné vládě) patří mezi základní, klasická díla z oblasti státovědy
	Obhajuje vytvoření jedné křesťanské říše – jen ta může zaručit mír a spravedlnost
	Říše nevznikají z vůle lidí, ale z vůle boží
	Staví se proti tradičnímu názoru, že světský suverén je podřízen církevní jurisdikci – vládu přijímá panovník přímo z rukou božích bez zprostředkování papeže
	Uznává jistou povýšenost moci duchovní nad světskou
	Působení církve omezuje na duchovní oblast – nemá působit politicky
-	Marsilius z Padovy (asi 1275 - 1342)
o	Italský učenec pozdního středověku, který se hluboce účastnil politiky své doby – jeho teorie je protiteokratická
o	Ve sporech mezi papežem Janem XXII. a císařem Ludvíkem IV. Bavorem stál na straně císaře 
o	Jako odměnu za své služby byl jmenován milánským arcibiskupem (ačkoliv byl laik) 
o	Nejvýznamnějším dílem je spis Defensor pacis (Obránce míru) – jedno z nejvýznamnějších politických a náboženských děl, která vznikla během 14. století
o	Bezprostřední příčinou světské vlády jsou lidé (vzdálenou příčinou je stále Bůh)
o	Stát je světská instituce, výtvor lidské vůle, zařízení, jehož posláním je zajišťovat jednotlivcům dobrý život
o	Papež i duchovenstvo se musí podřídit celému národu i panovníkovi
o	Stát se zakládá na vůli poddaných – zdrojem státní moci je lid
o	Zásadu suverenity lidu pokládá za základ všech druhů vlády
o	Lid může výkon státní moci svěřit jednotlivcům volbou
o	Vláda je legitimní, pokud se zakládá na volbě
o	Vládce je lidu zodpovědný a může být lidem souzen
o	Církev je orgánem státu, církevní funkcionáři jsou funkcionáři státu
o	Církev pokládá za duchovní stát, papež je zmocněncem křesťanů
-	Niccolo Machiavelli (1469 – 1527)
o	Italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik 
o	Stává se druhým kancléřem Florentské republiky, což mu umožnilo navázat kontakt s hlavami států a nahlédnout do tajů evropské politiky 
o	Po svém politickém pádu napsal dva slavné spisy ¬ Vladař a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia. 
o	Obě svá nejdůležitější díla věnuje vzestupu a úpadku států - jakési patologii států
o	Rady a pokyny politikům spojuje zásada, že politika není vázána zákony morálky 
o	K dosažení praktických politických cílů je dovoleno používat i mravně pochybné prostředky – účel světí prostředky – jediným kritériem je efektivita, účinnost 
o	Používání nemorálních prostředků v politice ospravedlňuje tím, že lidé jsou špatní
o	Od lidí se dá očekávat spíš zlo – k dobrému musí být vedeni nebo i donucováni
o	Základem státu jsou dobré zákony a dobré vojsko 
o	Stát je světská a laická instituce, do níž Bůh svou vůlí nezasahuje
o	Představitelem svrchovanosti státu je lid nebo kníže
o	Jeho teorie odpovídá spíše absolutistické knížecí vládě, přesto oceňuje republiku
o	Za nejlepší formu považuje republiku, ve které nikdo nezíská přílišnou moc 
o	Jeho stát je stát politický, nikoli právní (hlavním úkolem je boj proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli)
o	Machiavellismus
	Označení pragmatického a cynického jednání v politice 
	Politika se odehrává v reálném světě a nikoliv ve světě morálním 
	Ve 20. století na tyto myšlenky navázali:
	Mussolini („Násilí je morálnější než kompromis.“) 
	Hitler („Neuznávám v politice žádný morální zákon. Politika je hra, ve které je dovolen každý trik.“)
-	Jean Bodin (1530 - 1596)
o	Francouzský právník, filosof, politik a politolog, člen francouzského Sněmu a profesor práva v Toulouse
o	Zakládá politickou vědu ve Francii, byl jedním z ideologů, kteří vystoupili na obranu královského absolutismu. 
o	Patřil k prvním autorům, kteří v právní vědě uplatnili historickou a srovnávací metodu 
o	Bodin se cílevědomě snažil vytvořit ucelenou teorii státu - názory a představy vyložil v zásadním díle Six Livres de la République (Šest knih o státu)
o	Považuje za základ státu rodinu - moc rodiny se omezuje na správu soukromého majetku
o	Naproti tomu státní moc se musí starat o společné záležitosti rodin a spravovat veřejný majetek 
o	Stát je mocenským výtvorem – není výsledkem smlouvy, mravních úvah nebo božské inspirace
o	O státu lze hovořit jedině tehdy, existuje-li suverénní moc
o	Moc panovníka musí být absolutní – panovník nepodléhá zákonům (legibus solutus), nicméně podléhá přírodnímu i božskému zákonu
o	Bodin rozlišuje zákon jako panovníkův příkaz a právo jako to, co je spravedlivé. 
o	Panovník má například dodržovat smlouvy, i když jsou v zájmu druhého, má si poddané získat, ne vládnout strachem. 
o	Z pevného rámce přirozeného a Božího zákona také vyplývá, že otroctví je špatné
o	Občané mají svá nezadatelná práva, totiž svobodu a právo na majetek. Soukromý majetek je podle Božího i přirozeného zákona, takže panovník nemůže ukládat daně, jak chce.
o	Spis Výklad univerzálního práva je jasným pokusem o racionalizaci a formalizaci práva. 
o	Novým prvkem je odlišení práva a zákona 
o	Právo je spravedlivé a dobré bez příkazu, zákony vycházejí z výkonu suverenity toho, kdo přikazuje
o	Zákony tedy nejsou ničím jiným než rozkazy suveréna
o	Je to jasné rozlišení přirozeného a lidského práva
REFORMACE
-	Od 16. století se hovoří o moderním právním myšlení, jehož prvky jsou vůle (zakládající prostřednictvím smlouvy stát), jednotlivec (emancipovaný od jakéhokoli pečovatelského působení) a pozitivní právo (odvozené od vůle suveréna) 
-	Začalo hnutí protestantské reformace
-	Podstatou reformace bylo úsilí vyprostit křesťanství z jeho symbiózy s antickou filozofií, zbibličtit ho a církev vrátit k jejím zdravým a prostým počátkům
-	Martin Luther (1483 - 1546)
o	Luther právo podceňuje - i to je známka moderního právního myšlení
o	Právo ztrácí v Lutherově myšlení prestiž a hodnotu, jelikož tvrdí, že skutečný křesťan nemusí respektovat právo, ale jen Kristův zákon 
o	Světské právo má omezené poslání - je božím mečem v rukou vrchnosti a jeho cílem je trestat hříšníky a udržovat pořádek. Základním znakem práva je sankce 
o	Luther tak představuje velmi vyhrocenou formu právního pozitivismu založeného na náboženské víře
-	Jan Kalvín (1509 - 1564)
o	Kalvínovou zásluhou je odlišení práva od morálky 
o	Každý projev boží vůle je božím právem. Na něm lze vybudovat pouze lidské pozitivní právo, které je slovním vyjádřením principů odvozených z božího práva. Přirozené právo jako mezičlánek zde nemá místo 
o	Právo je vlastně jen nástrojem k vynucování morálních zákonů - ztratilo tak svou autonomii, stalo se přívěskem z bible vydedukované morálky, nástrojem jejího vynucování