Zobrazení zdroje stránky Pravomoc civilních soudů

Pravomoc je souhrn oprávnění určitého orgánu jednat a rozhodovat v určitých záležitostech, resp. jeho kompetence. 

== Obecně ==
Zákonné vymezení pravomoci nalezneme v § 7 OSŘ.

{| class="wikitable"
|-
! § 7 OSŘ
|-
| ''(1) V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.''
''(2) Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona.''

''(3) Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.''

''(4) Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon.''
|}

Pravomocí soudů rozumíme '''souhrn záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat'''. Vymezuje vztahy mezi soudy a jinými orgány (tedy vztahy vně soudní soustavy).
Dle zákonné definice v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva. Odlišení „spory a jiné právní věci“ je zde zachováno, protože v OSŘ zůstává [[Řízení podle části V.|řízení dle části páté]], které nemusí mít vždy [[Sporná řízení|spornou povahu]]. Pravomoc v [[Nesporná řízení|nesporných řízeních]] je totiž vymezena taxativně (§ 1 a § 2 ZŘS).
Pravomoc je procesní podmínkou, jejíž nedostatek je neodstranitelný. Není-li dána pravomoc, soud řízení zastaví, a po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupí soud věc orgánu, do jehož pravomoci náleží. Není-li ve věci dána pravomoc, nemůže být taktéž v této věci ani provedeno [[Smírčí řízení|smírčí řízení]] dle části druhé OSŘ.

== Zúžená pravomoc ==
Zúženou pravomoc civilních soudů nalezneme v § 7 odst. 1 OSŘ, dle kterého civilním soudům pravomoc v soukromoprávních věcech náleží, „pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány“, např. vklad práva do katastru nemovitostí.
Na druhou stranu o vyňatých soukromoprávních záležitostech z pravomoci mohou soudy rozhodovat za podmínek [[Řízení podle části V.|části páté OSŘ]].

== Rozšířená pravomoc ==
Rozšířenou pravomoc civilních soudů nalezneme v § 7 odst. 3, kdy „jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li tak zákon“. Výraz jiné věci značí věci jiné než soukromoprávní, tj. [[Veřejné právo|veřejnoprávní povahy]].

== Mezinárodní pravomoc ==
Jedná se o vymezení okruhu záležitostí s mezinárodním prvkem, které jsou oprávněny rozhodovat české soudy. Tato pravomoc může být upravena v mezinárodních smlouvách, unijním právu nebo v zákoně o mezinárodním právu soukromém.

== Existence rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí komise spolku ==
Projednání věci brání i uzavření [[Rozhodčí řízení|rozhodčí smlouvy]] nebo rozhodčí komise spolku. Soud je ale oprávněn věc projednat, pokud žalovaný uzavření [[Rozhodčí řízení|rozhodčí smlouvy]] nenamítne nebo pokud účastníci prohlásí, že na projednání věci rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku netrvají. Soud přezkoumá platnost a existenci [[Rozhodčí řízení|rozhodčí smlouvy]], pokud je neplatná nebo neexistuje, může věc projednat.  Pokud je namítnuta platná [[Rozhodčí řízení|rozhodčí smlouva]], soud řízení zastaví. <ref>přednáška JUDr. Renáty Šínové, Ph.D. ze zimního semestru 2016 na PF UP</ref>

== Odkazy ==