Zobrazení zdroje stránky Parlamentní forma vlády

Parlamentní forma vlády patří k nejrozšířenějším – je to výsledek historického vývoje
Kelsenova teorie o parlamentarismu: „Tvoření směrodatné státní vůle kolegiálním orgánem, voleným lidem na základě všeobecného, tajného a rovného hlasovacího práva, tedy demokraticky podle principů většiny“

== Základní znaky ==

Základní konsensus – tzn. Ať ve volbách zvítězí jakákoliv strana, bude zachován tento typ vlády
Všeobecné, tajné, rovné hlasovací právo – jedině takto může vzniknout reprezentace lidu v parlamentu
Reprezentativní vázaný mandát – politik není vázán přímo pokyny voličů, ale musí svou funkci vykonávat nejlépe podle svého svědomí a vědomí
Legální opozice – je to neoddělitelná a žádoucí součást parlamentního systému
Vláda na čas – periodické opakování voleb a možnost opozice se dostat do vítězné většiny
Dualismus moci výkonné – vedle prezidenta je zde ještě vláda, spojen s tím institut kontrasignace (spolupodpisu)

== Parlamentární republika ==

Politická odpovědnost vlády parlamentu
Hlava státu je volena parlamentem
Institut kontrasignace
Vláda je jmenována prezidentem, obvykle vychází z výsledků voleb
Vláda je závislá na důvěře parlamentu
Příklady: ČR, Itálie, Irsko, Slovensko, Litva, Estonsko

== Parlamentní monarchie ==

Vláda je závislá na parlamentu a je mu odpovědná
Monarcha nemá zákonodárnou iniciativu – je zbaven svých oprávnění vůči parlamentu
Velká část pravomocí a oprávnění přechází na předsedu vlády a na vládu samotnou
Právní akty panovníka potřebují kontrasignaci – vláda nese za ně zodpovědnost
Příklady: Velká Británie, Dánsko, Norsko