Zobrazení zdroje stránky Konsensuální kontrakty v římském právu

Vedle [[Kontrakty v římském právu - verbální|verbálních kontraktů]], [[Kontrakty v římském právu - literární|literárních kontraktů]] a [[Kontrakty v římském právu - reálné|reálných kontraktů]] zná římské právo ještě '''kontrakty konsenzuální''', které jsou nejmladší. Svůj název odvozují od slova '''"consensus" = dohoda''', vzájemný souhlas, protože u těchto smluv stačí pouhá '''shoda vůle dvou stran'''. Touto smlouvou předběhlo římské právo na dlouho svou dobu, k právně vymahatelným nárokům se stačí pouhý souhlas. <ref>KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997, 250-251 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-717-9031-1.</ref>

Kontrakty konsensuální jsou '''synallagamatické''' (dvoustranné rovné), pouze '''mandatum''' je smlouvou '''dvoustrannou nerovnou.''' 

== Koupě - prodej (emptio - venditio)==

''Smlouva trhová je smlouvou o výměně věci za peníze''<ref>KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997, 251 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-717-9031-1.</ref> Předmětem této smlouvy mohla být jakákoli hmotná i nehmotná [[Věc v římském právu|věc in commercio]]. Věc mohla být bezvadná nebo zkažená a také existující nebo očekávající (věc budoucí). U budoucí (očekávané) věci mohla být uzavřena smlouva s podmínkou  nebo bez podmínky. Smlouva bez podmínky je smlouva riskantní, ale častá při konkurenci kupců. Smlouva je platná i v případě, že očekávaná věc nevznikla, např. nic se neurodilo nebo mládě se narodilo mrtvé. Podle římského práva se není možno koupit věc vlastní, lze však prodávat věc cizí. Cena věci musí být určena v penězích a objektivně určitelná. Tím rozumíme třeba podle ceny na tržištinebo podle jednotek míry. Tato smlouva je smlouvou dvoustrannou a rovnou, proto na obou stranách vznikají práva a povinnosti. Mezi povinnosti kupce náleží zaplatit a převzít věc. Prodatel odpovídá za právní vady věci a také za vady faktické. Prodatel musí kupci za peníze převést věc do držby a zaručit. Vadou faktickou rozumíme to, že kupující nesmí zatajit nějaké špatné vlastnosti věci. Od uzavření smlouvy odpovídá kupec za "vis maior" (vyšší moc). <ref>KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997,251 - 253 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-717-9031-1.</ref>

{| class="wikitable"
|-
! Typy úmluv
|-
| 
 * In diem addictio - podmínka: nenajde-li prodávající za určitého dne lepšího kupce
|-
|
 * Lex commissoria - podmínka, dávající prodateli právo odstoupit od smlouvy, pokudk upující nezaplatí do daného dne
|-
| 
 * Pactum displicentiae - podmínka pro prodatele, který musí věc odkoupit zpět, pokud se kupujícímu nelíbí
|-
| 
 * Pactum protimiseos - podmínka, která nutila kupce, aby věc nabídl nejdříve tomu, kdo mu ji prodal
|-
|
 *Koupě na zkoušku - podmínka se splní prohlášením, že věc je vyhovující
|}

== Locatio - condictio ==

== Societas (smlouva společenská)==

== Mandatum (smlouva příkazní) ==

== Odkazy ==