http://wiki.iurium.cz/api.php?action=feedcontributions&user=Muselsom&feedformat=atomIurium Wiki - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T14:38:44ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.31.0http://wiki.iurium.cz/index.php?title=P%C4%8CR&diff=134767PČR2020-05-18T17:04:53Z<p>Muselsom: Přesměrování na Policie České republiky</p>
<hr />
<div>#REDIRECT [[Policie České republiky]]</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=P%C4%8CR&diff=134766PČR2020-05-18T17:03:57Z<p>Muselsom: Založena nová stránka s textem „<nowiki>#REDIRECT Policie České republiky</nowiki>“</p>
<hr />
<div><nowiki>#REDIRECT [[Policie České republiky]]</nowiki></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Policie_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&diff=134765Policie České republiky2020-05-18T17:00:34Z<p>Muselsom: Založena nová stránka s textem „Policie České republiky (PČR) je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a…“</p>
<hr />
<div>Policie České republiky (PČR) je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor.<br />
<br />
Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).<br />
<br />
Policie působí na území republiky.<br />
<br />
== Omezování svobody ==<br />
Policie smí omezit svobodu osoby, a to z řady důvodů, jenž musí být legitmní a humánní. Pokaždé musí být postup policajte přezkoumatelnej a přiměřenej. Poutání není jediným ze způsobů omezení svobody, mělo by se k němu dojít po řadě jiných výzev na osobu. <br />
<br />
Použití pout na připoutání je specificky definováno <br />
<br />
...v § 25,<code>napadá policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk</code>...<br />
<br />
== Reference ==<br />
Zákon č. 273/2008 Sb.''Zákon o Policii České republiky''</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Dodejka&diff=134764Dodejka2020-05-18T16:52:13Z<p>Muselsom: </p>
<hr />
<div>Dodejka je formulář poštovního podniku, který má formu stanovenou podnikem, potvrzuje a je prokazující pro dodání poštovní zásilky příjemci. Dodejka vyplněná odesílatelem podle předtisku se předá společně s poštovní zásilkou.<ref>https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75</ref><br />
<br />
Odesílatel může použít též zvláštní obálku, ve veřejné správě může mít i barevný pruh (viz dále). Povinné údajů upravuje poštovní podnik v článku 17 [https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 poštovní podmínky]. Adresáti by měli dodejce věnovat zvýšenou pozornost zejména kvůli počítání lhůt v právním smyslu - se ptáme - kdy bylo dodáno, kdy byl zastižen nebo se příjemce mohl seznámit s obsahme. <br />
<br />
== Specifika obálek ==<br />
Na zvláštní obálce podle podmínek podniku musí být uvedena poznámka „Dodejka“ nebo „Doručenka“. Obálka musí obsahovat vhodný předtisk tak, aby umožňovala snadné doplňování požadovaných údajů. Obyvatelstvo vnímá nejvíce pruh na obálce, <br />
<br />
* Doporučené psaní (modrý pruh)<br />
* Dodání do vlastních rukou <br />
* Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta (červený pruh)<br />
<br />
== Zkrácení lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky ==<br />
V právním smyslu se zabýváme obálkami s červeným pruhem - výzvy a výsledky šetření nižších procesních orgánů, např. [[Policie České republiky|policii]].<br />
<br />
Nebo obálkami se zeleným pruhem. Tato úprava zásilky zaručuje dodání písemného oznámení o probíhající lhůtě k listině samotné a je zanecháno příjemci ve schránce okamžitě, aby vnímal právní důsledky doručované zásilky, že "něco musí, něco má". Nepřevzetí nebo nevyzvednutí zásilky, bude podle většiny právního výkladu považováno za doručeno, a to [[fikce doručení|doručení fikcí]]. Obálka se zeleným pruhem bývá užívána zejména [[soud|soudy]].<br />
<br />
Článek 21 poštovních podmínek <br />
1. V případě této doplňkové služby bude standardní lhůta pro vyzvednutí uložené poštovní zásilky v délce 15 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, zkrácena<br />
a) na 3 dny ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí,<br />
b) na 10 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí.<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
[https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 Poštovní podmínky České pošty, s.p.]</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Dodejka&diff=134763Dodejka2020-05-18T16:51:32Z<p>Muselsom: PČR</p>
<hr />
<div>Dodejka je formulář poštovního podniku, který má formu stanovenou podnikem, potvrzuje a je prokazující pro dodání poštovní zásilky příjemci. Dodejka vyplněná odesílatelem podle předtisku se předá společně s poštovní zásilkou.<ref>https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75</ref><br />
<br />
Odesílatel může použít též zvláštní obálku, ve veřejné správě může mít i barevný pruh (viz dále). Povinné údajů upravuje poštovní podnik v článku 17 [https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 poštovní podmínky]. Adresáti by měli dodejce věnovat zvýšenou pozornost zejména kvůli počítání lhůt v právním smyslu - se ptáme - kdy bylo dodáno, kdy byl zastižen nebo se příjemce mohl seznámit s obsahme. <br />
<br />
== Specifika obálek ==<br />
Na zvláštní obálce podle podmínek podniku musí být uvedena poznámka „Dodejka“ nebo „Doručenka“. Obálka musí obsahovat vhodný předtisk tak, aby umožňovala snadné doplňování požadovaných údajů. Obyvatelstvo vnímá nejvíce pruh na obálce, <br />
<br />
* Doporučené psaní (modrý pruh)<br />
* Dodání do vlastních rukou <br />
* Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta (červený pruh)<br />
<br />
== Zkrácení lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky ==<br />
V právním smyslu se zabýváme obálkami s červeným pruhem - výzvy a výsledky šetření nižších procesních orgánů, např. [[policii|Policie České republiky]].<br />
<br />
Nebo obálkami se zeleným pruhem. Tato úprava zásilky zaručuje dodání písemného oznámení o probíhající lhůtě k listině samotné a je zanecháno příjemci ve schránce okamžitě, aby vnímal právní důsledky doručované zásilky, že "něco musí, něco má". Nepřevzetí nebo nevyzvednutí zásilky, bude podle většiny právního výkladu považováno za doručeno, a to [[fikce doručení|doručení fikcí]]. Obálka se zeleným pruhem bývá užívána zejména [[soud|soudy]].<br />
<br />
Článek 21 poštovních podmínek <br />
1. V případě této doplňkové služby bude standardní lhůta pro vyzvednutí uložené poštovní zásilky v délce 15 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, zkrácena<br />
a) na 3 dny ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí,<br />
b) na 10 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí.<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
[https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 Poštovní podmínky České pošty, s.p.]</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Dodejka&diff=134762Dodejka2020-05-18T16:50:55Z<p>Muselsom: /* Zkrácení lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky */</p>
<hr />
<div>Dodejka je formulář poštovního podniku, který má formu stanovenou podnikem, potvrzuje a je prokazující pro dodání poštovní zásilky příjemci. Dodejka vyplněná odesílatelem podle předtisku se předá společně s poštovní zásilkou.<ref>https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75</ref><br />
<br />
Odesílatel může použít též zvláštní obálku, ve veřejné správě může mít i barevný pruh (viz dále). Povinné údajů upravuje poštovní podnik v článku 17 [https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 poštovní podmínky]. Adresáti by měli dodejce věnovat zvýšenou pozornost zejména kvůli počítání lhůt v právním smyslu - se ptáme - kdy bylo dodáno, kdy byl zastižen nebo se příjemce mohl seznámit s obsahme. <br />
<br />
== Specifika obálek ==<br />
Na zvláštní obálce podle podmínek podniku musí být uvedena poznámka „Dodejka“ nebo „Doručenka“. Obálka musí obsahovat vhodný předtisk tak, aby umožňovala snadné doplňování požadovaných údajů. Obyvatelstvo vnímá nejvíce pruh na obálce, <br />
<br />
* Doporučené psaní (modrý pruh)<br />
* Dodání do vlastních rukou <br />
* Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta (červený pruh)<br />
<br />
== Zkrácení lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky ==<br />
V právním smyslu se zabýváme obálkami s červeným pruhem - výzvy a výsledky šetření nižších procesních orgánů, např. [[policii|policie České republiky]].<br />
<br />
Nebo obálkami se zeleným pruhem. Tato úprava zásilky zaručuje dodání písemného oznámení o probíhající lhůtě k listině samotné a je zanecháno příjemci ve schránce okamžitě, aby vnímal právní důsledky doručované zásilky, že "něco musí, něco má". Nepřevzetí nebo nevyzvednutí zásilky, bude podle většiny právního výkladu považováno za doručeno, a to [[fikce doručení|doručení fikcí]]. Obálka se zeleným pruhem bývá užívána zejména [[soud|soudy]].<br />
<br />
Článek 21 poštovních podmínek <br />
1. V případě této doplňkové služby bude standardní lhůta pro vyzvednutí uložené poštovní zásilky v délce 15 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, zkrácena<br />
a) na 3 dny ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí,<br />
b) na 10 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí.<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
[https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 Poštovní podmínky České pošty, s.p.]</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Dodejka&diff=134761Dodejka2020-05-18T16:42:57Z<p>Muselsom: Založena nová stránka s textem „Dodejka je formulář poštovního podniku, který má formu stanovenou podnikem, potvrzuje a je prokazující pro dodání poštovní zásilky příjemci.…“</p>
<hr />
<div>Dodejka je formulář poštovního podniku, který má formu stanovenou podnikem, potvrzuje a je prokazující pro dodání poštovní zásilky příjemci. Dodejka vyplněná odesílatelem podle předtisku se předá společně s poštovní zásilkou.<ref>https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75</ref><br />
<br />
Odesílatel může použít též zvláštní obálku, ve veřejné správě může mít i barevný pruh (viz dále). Povinné údajů upravuje poštovní podnik v článku 17 [https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 poštovní podmínky]. Adresáti by měli dodejce věnovat zvýšenou pozornost zejména kvůli počítání lhůt v právním smyslu - se ptáme - kdy bylo dodáno, kdy byl zastižen nebo se příjemce mohl seznámit s obsahme. <br />
<br />
== Specifika obálek ==<br />
Na zvláštní obálce podle podmínek podniku musí být uvedena poznámka „Dodejka“ nebo „Doručenka“. Obálka musí obsahovat vhodný předtisk tak, aby umožňovala snadné doplňování požadovaných údajů. Obyvatelstvo vnímá nejvíce pruh na obálce, <br />
<br />
* Doporučené psaní (modrý pruh)<br />
* Dodání do vlastních rukou <br />
* Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta (červený pruh)<br />
<br />
== Zkrácení lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky ==<br />
V právním smyslu se zabýváme obálkami se zeleným pruhem. Tato úprava zásilku zaručuje dodání písemného oznámení o probíhající lhůtě k listině. A že nepřevzetí nebo nevyzvednutí zásilky, bude fikcí doručeno. Bývá užívána soudy, protože lhůty jsou 3 nebo 10 dnů. <br />
<br />
Článek 21 poštovních podmínek <br />
1. V případě této doplňkové služby bude standardní lhůta pro vyzvednutí uložené poštovní zásilky v délce 15 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, zkrácena<br />
a) na 3 dny ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí,<br />
b) na 10 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí. <br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
[https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/a085daea-e843-4885-b60b-af3372319f75 Poštovní podmínky České pošty, s.p.]</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Port%C3%A1l:Pr%C3%A1vo_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&diff=134755Portál:Právo informačních technologií2020-05-18T15:28:24Z<p>Muselsom: </p>
<hr />
<div>* [[Teorie práva informačních technologií]]<br />
* [[Odpovědnost ISP]]<br />
* [[Umělá inteligence a právo]]<br />
<br />
Domény:<br />
* [[Právní úprava doménových jmén]]<br />
* [[Odpovědnost za obsah webových stránek]]<br />
<br />
Web:<br />
* [[Kybernetická bezpečnost]]<br />
* [[Kyberkriminalita]]<br />
* [[Elektronické služby v zaměstnání]]<br />
<br />
Osoby:<br />
* [[Ochrana osobních údajů]]<br />
* [[Smluvní vztahy na internetu]]<br />
<br />
Dokumnety<br />
* [[Elektronické dokumenty]]</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Odpov%C4%9Bdnost_ISP&diff=134737Odpovědnost ISP2020-05-18T09:16:57Z<p>Muselsom: Založena nová stránka s textem „Opovědnost poskytovatele elektronických a telekomunikační služby v zaměstnání|telekomunikačních služ…“</p>
<hr />
<div>Opovědnost poskytovatele [[Elektronické služby v zaměstnání|elektronických]] a [[telekomunikační služby v zaměstnání|telekomunikačních služeb]] (''angl. internet service provider'', '''ISP''') zakládá několik zakónů, o elektronckých komunikacích. Tento zákon platí z časů, kdy ceny vysokorychlostního připojení k internetu zlevnily, nicméně pořád popisuje i dálnopis a právi telefonického spojení do obce. Speciální záležitosti dnešní doby - emailové a newsletterové spamy - řeší už zákon podstatně kratší. <br />
<br />
* Zákon č. 127/2005 Sb., Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) <br />
* Zákon č. 480/2004 Sb., Zákon o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti) <br />
<br />
== Speciality ==<br />
<br />
§120 (4) Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.<br />
<br />
== Český telekomunikační úřad ==<br />
Kontrolním Úřadem s vlastní působností i kapitolou ve [[státním rozpočtu|státní rozpočet]] je '''Český telekomunikační úřad''' (ČTÚ). Zabývá se přestupky podniků nabízejících zákonem určené mantinely. Úřad má na starosti také regulaci trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. <br />
<br />
Dá se říct, "email se dá v správním právu vyreklamovat až k přestupku a projednat na ČTÚ". <br />
<br />
ČTÚ řeší také, (výběrový seznam):<br />
* § 120 Rozhodování účastnických sporů<br />
* § 115 Poskytování informací Úřadu a spolupráce<br />
* [další]<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<nowiki>https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2019/Pl._US_45_17_vcetne_disentu.pdf</nowiki></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134730Doručování v pracovním právu2020-05-18T07:31:43Z<p>Muselsom: </p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanec|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností.<br />
<br />
Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice, řády apod. Listiny a písemnosti se doručují jakkoliv, kdekoliv, dokonce [[Elektronické služby v zaměstnání|elektronicky]] nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat běžnou poštou, a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]]. V blízkém právním vztahu, jak je ten pracovně-právní, doručování je chápáno jako právní jednání a má být činěno nejlépe přímo, osobně. Zaměstnavatel může být zastoupen často personalistou nebo jiným zaměstnancem tzv. "[[human resources]]" (HR), obecně platí - přítomnost [[vedoucí zaměstnanec|vedoucího zaměstnance]] je obvyklá. <br />
<br />
Problematiku zmiňují zejména tyto paragrafy ZP:<br />
* § 334 Obecné ustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
* § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
* § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
* § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Podle Bělinu v komentáři k ZP, je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. <br />
<br />
Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvodová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o [[právní jednání]], chybí-li [[listinná forma]]<ref name=belina>Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s.</ref><br />
<br />
Obecné platí ustanovení o doručování zaměstnavatelem zaměstnanci kdekoliv, jakkoliv.<br />
§ 334 ods. 2) Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.<br />
<br />
== Specifické doručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou <ref name=belina/>: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa [[vedoucího zaměstnance|vedoucí zaměstnanec]] <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména [[Obecné nařízení o ochraně osobních údajů]], aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná seznam jmen a jiných osobních údajů si vést (matriky, evidence apod.).<br />
<br />
== Fikce doručení ==<br />
Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb. <br />
<br />
Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. V tomto stavu, už judikoval Ústavní soud, že stěžovatel měl povinnost svou schránku sledovat, více viz článek.<ref><br />
Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki><br />
</ref> Za nejpomalejší se považuje doručování skrze advokáta zaměstnance, více viz § 334 ods. 5).<br />
<br />
§336 ods. 3) Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.<br />
<br />
== Elektronické doručování ==<br />
ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky, např. emailem, informačním systémem apod. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení [[kvalifikovaným elektronickým podpisem]].<br />
<br />
Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv písemností“ nebo "máme nástěnku a šanon směrnic" v elektronickém doručování a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zaměstnavatel podává bez určeného [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]. Níže píšeme, že je nepředstavitelnost právně platného jednání nutno i stvrzení zaměstnancem - přijetí elektronické písemnosti. <br />
<br />
=== Potvrzení přijetí zprávy ===<br />
Nejhlubší myšlenku potvrzování zaměstnance: „Ano, přečetl jsem si, jsem si vědom, provedu“. Je patrně popsaná v zákonu, že při používání elektronických služeb k doručování, jak se žádá zachovaní jejich nespornost obsahu užijeme k zabezpečení zprávy uznávaný [[elektronický podpis]] (zvýšení autenticity, integrity a důveryhodnosti obsahu zprávy). Dokonce většinu elektronické doručení musí '''zaměstnanec sám zpětne ztvrdit zaměstnavateli'''. <br />
<br />
§335 ods. 4) Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.<br />
<br />
Podle našeho názoru zpětné potvrzování, zejména z důvodu účinnosti práv a povinností, je emailování nedůveryhodné a neefektivní (kdyby se vše mělo potvrzovat). Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického předpisu na veřejné úřední desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů jakousi nástěnkou.<br />
<br />
=== Datovou schránkou ===<br />
§337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém [[datové schránky|datových schránek]], protože doručení je okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno podavatelem. Není nutné zakoupit kvalifikovaný elektronický podpis. Doručení zaměstnanci formou datovej schránky je pokaždé povinnost veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), měl použit systém datových schránek.<br />
<br />
== Kam dál==<br />
* [[Elektronické služby v zaměstnání]]<br />
<br />
== Reference ==</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134727Doručování v pracovním právu2020-05-18T07:07:30Z<p>Muselsom: fix</p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanec|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice, řády apod. Listiny a písemnosti se doručují jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat běžnou poštou, a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu, jak je ten pracovně-právní založen, zakládá činit doručovací právní jednání nejlépe přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňují zejména tyto paragrafy ZP:<br />
* § 334 Obecné ustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
* § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
* § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
* § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Podle Bělinu v komentáři k ZP, je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. <br />
<br />
Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvodová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o [[právní jednání]], chybí-li [[listinná forma]]<ref name=belina>Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s.</ref><br />
<br />
Obecné platí ustanovení o doručování zaměstnavatelem zaměstnanci kdekoliv, jakkoliv.<br />
§ 334 ods. 2) Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.<br />
<br />
== Specifické doručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou <ref name=belina/>: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa [[vedoucího zaměstnance|vedoucí zaměstnanec]] <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména [[Obecné nařízení o ochraně osobních údajů]], aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná seznam jmen a jiných osobních údajů si vést (matriky, evidence apod.).<br />
<br />
== Fikce doručení ==<br />
Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb. <br />
<br />
Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. V tomto stavu, už judikoval Ústavní soud, že stěžovatel měl povinnost svou schránku sledovat, více viz článek.<ref><br />
Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki><br />
</ref> Za nejpomalejší se považuje doručování skrze advokáta zaměstnance, více viz § 334 ods. 5).<br />
<br />
§336 ods. 3) Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.<br />
<br />
== Elektronické doručování ==<br />
ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky, např. emailem, informačním systémem apod. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení [[kvalifikovaným elektronickým podpisem]].<br />
<br />
Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv písemností“ nebo "máme nástěnku a šanon směrnic" v elektronickém doručování a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zaměstnavatel podává bez určeného [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]. Níže píšeme, že je nepředstavitelnost právně platného jednání nutno i stvrzení zaměstnancem - přijetí elektronické písemnosti. <br />
<br />
=== Potvrzení přijetí zprávy ===<br />
Nejhlubší myšlenku potvrzování zaměstnance: „Ano, přečetl jsem si, jsem si vědom, provedu“. Je patrně popsaná v zákonu, že při používání elektronických služeb k doručování, jak se žádá zachovaní jejich nespornost obsahu užijeme k zabezpečení zprávy uznávaný [[elektronický podpis]] (zvýšení autenticity, integrity a důveryhodnosti obsahu zprávy). Dokonce většinu elektronické doručení musí '''zaměstnanec sám zpětne ztvrdit zaměstnavateli'''. <br />
<br />
§335 ods. 4) Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.<br />
<br />
Podle našeho názoru zpětné potvrzování, zejména z důvodu účinnosti práv a povinností, je emailování nedůveryhodné a neefektivní (kdyby se vše mělo potvrzovat). Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického předpisu na veřejné úřední desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů jakousi nástěnkou.<br />
<br />
=== Datovou schránkou ===<br />
§337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém [[datové schránky|datových schránek]], protože doručení je okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno podavatelem. Není nutné zakoupit kvalifikovaný elektronický podpis. Doručení zaměstnanci formou datovej schránky je pokaždé povinnost veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), měl použit systém datových schránek.<br />
<br />
== Kam dál==<br />
* [[Elektronické služby v zaměstnání]]<br />
<br />
== Reference ==</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134631Doručování v pracovním právu2020-05-17T12:50:40Z<p>Muselsom: typochyby</p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanec|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice, řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraproduktivní, když to šlo učinit přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:<br />
* § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
* § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
* § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
* § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Podle Bělinu v komentáři k ZP, je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. <br />
<br />
Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvodová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o [[právní jednání]], chybí-li [[listinná forma]]<ref name=belina>Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s.</ref><br />
<br />
Obecné platí ustanovení o doručování zaměstnavatelem zaměstnanci kdekoliv, jakkoliv.<br />
§ 334 ods. 2) Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.<br />
<br />
== Specifické doručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou <ref name=belina/>: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména [[Obecné nařízení o ochraně osobních údajů]], aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná seznam jmen a jiných osobních údajů si vést (matriky, evidence apod.).<br />
<br />
== Fikce doručení ==<br />
Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb. <br />
<br />
Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. V tomto stavu, už judikoval Ústavní soud, že stěžovatel měl povinnost svou schránku sledovat, více viz článek.<ref><br />
Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki><br />
</ref> Za nejpomalejší se považuje doručování skrze advokáta zaměstnance, více viz § 334 ods. 5).<br />
<br />
§336 ods. 3) Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.<br />
<br />
== Elektronické doručování ==<br />
ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky, např. emailem, informačním systémem apod. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení [[kvalifikovaným elektronickým podpisem]].<br />
<br />
Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv písemností“ nebo "máme nástěnku a šanon směrnic" v elektronickém doručování a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zaměstnavatel podává bez určeného [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]. Níže píšeme, že je nepředstavitelnost právně platného jednání nutno i stvrzení zaměstnancem - přijetí elektronické písemnosti. <br />
<br />
=== Potvrzení přijetí zprávy ===<br />
Nejhlubší myšlenku potvrzování zaměstnance: „Ano, přečetl jsem si, jsem si vědom, provedu“. Je patrně popsaná v zákonu, že při používání elektronických služeb k doručování, rak se žádá zachovaní jejich kvality a zvýšení integrity, důveryhodnosti obsahu - jeho zabezpečení . elektronickým podpisem. Dokonce některé elektronické doručení musí '''zaměstnanec sám zpětne ztvrdit'''. <br />
<br />
§335 ods. 4) Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.<br />
<br />
Podle našeho názoru zpětné potvrzování, zejména z důvodu účinnosti práv a povinností, je emailování nedůveryhodné a neefektivní (kdyby se vše mělo potvrzovat). Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického předpisu na veřejné úřední desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů jakousi nástěnkou.<br />
<br />
=== Datovou schránkou ===<br />
§337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém [[datové schránky|datových schránek]], protože doručení je okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno podavatelem. Není nutné zakoupit kvalifikovaný elektronický podpis. Doručení zaměstnanci formou datovej schránky je pokaždé povinnost veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), měl použit systém datových schránek.<br />
<br />
== Kam dál==<br />
* [[Elektronické služby v zaměstnání]]<br />
<br />
== Reference ==</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Port%C3%A1l:Pracovn%C3%AD_pr%C3%A1vo&diff=134618Portál:Pracovní právo2020-05-17T12:03:08Z<p>Muselsom: jinak</p>
<hr />
<div>* [[Pracovní poměr]]<br />
* [[Pracovní smlouva]]<br />
* [[Jmenování]]<br />
* [[Změna pracovního poměru]]<br />
<br />
* [[Odměňování za práci]] - [[Mzda]] nebo [[Plat]] a také [[Hmotné plnění]]<br />
** [[Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas]]<br />
** [[Mzda#Minimální mzda|Minimální mzda]], [[Mzda#Zaručená mzda|Zaručená mzda]]<br />
<br />
* [[Faktický pracovní poměr]]<br />
** [[Dovolená]]<br />
** [[Soukromí zaměstnance]]<br />
** [[Doručování v pracovním právu]]<br />
** [[Elektronické služby v zaměstnání]]<br />
<br />
* [[Skončení pracovního poměru]]<br />
** [[Potvrzení o zaměstnání]]<br />
** [[Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů]]<br />
** [[Žaloba o neplatnosti rozvázání pracovního poměru]]<br />
** [[Náhrada mzdy]]</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Mzda_sjednan%C3%A1_ji%C5%BE_s_p%C5%99ihl%C3%A9dnut%C3%ADm_k_p%C5%99%C3%ADpadn%C3%A9_pr%C3%A1ci_p%C5%99es%C4%8Das&diff=134612Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas2020-05-17T11:36:52Z<p>Muselsom: /* Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas */</p>
<hr />
<div>[[Zákoník práce]] umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že [[mzda]] bude zahrnovat i případnou práci přesčas, když v § 114 odst. 4 stanoví, že ''"Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4)."''<ref>262/2006 Sb., zákoník práce</ref><br />
<br />
=== Práce přes čas ===<br />
<br />
Zákoník práce definuje [[práci přes čas|práce přes čas]] v § 78 odst. 1 písm. i). V § 93 odst. 2 pak stanoví, že maximální rozsah práce přes čas, který může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit je 8 hodin týdně. Nejvýše však v celkovém rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.<ref>262/2006 Sb., zákoník práce</ref><br />
<br />
==== Odměna za práci přes čas ====<br />
<br />
Za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, nebo-li mzda, kterou by dostal za běžně odpracovanou dobu, plus příplatek ve výši 25;nbsp% průměrného výdělku (tato hranice je pouze spodní), pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna na místo příplatku.<ref>262/2006 Sb., zákoník práce §114 odst. 1</ref><br />
<br />
Jak již bylo výše uvedeno, zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem předem sjednali, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas. Toto lze však sjednat pouze smluvně a to jen smlouvou sjednanou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která poskytuje záruku, že výše mzdové kompenzace předpokládané práce přesčas bude dostatečná. Pokud zde hovoříme o předpokládané práci přesčas, tak tím máme na mysli jednu z dalších podmínek, která musí být splněna. Možnost uzavřít smlouvu, kterou se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas, je podmíněna tím, že je současně sjednán i rozsah práce přesčas k němuž je přihlédnuto ve výši mzdy.<ref>Mária Andráščiková a kol., Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, ANAG., 1.1. 2014</ref></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134609Doručování v pracovním právu2020-05-17T11:21:47Z<p>Muselsom: </p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanec|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:<br />
* § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
* § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
* § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
* § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Podle Bělinu v komentáři k ZP, je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. <br />
<br />
Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma <ref name=belina>Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s.</ref><br />
<br />
Obecné platí ustanovení o doručování zaměstnavatelem zaměstnanci kdekoliv, jakkoliv.<br />
§ 334 ods. 2) Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.<br />
<br />
== Specifické doručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou <ref name=belina/>: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména [[Obecné nařízení o ochraně osobních údajů]], aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná seznam jmen a jiných osobních údajů si vést (matriky, evidence apod.).<br />
<br />
== Fikce doručení ==<br />
Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb. <br />
<br />
Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. V tomto stavu, už judikoval Ústavní soud, že stěžovatel měl povinnost svou schránku sledovat, více viz článek.<ref><br />
Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkam'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki><br />
</ref> Za nejpomalejší se považuje doručování skrze advokáta zaměstnance, více viz § 334 ods. 5).<br />
<br />
§336 ods. 3) Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.<br />
<br />
== Elektronické doručování ==<br />
ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky, např. emailem, informačním systémem apod. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení [[kvalifikovaným elektronickým podpisem]].<br />
<br />
Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv“ a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zapomíná zaměstnavatel označit jednoznačným a zákonem určeným [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]. Často až nepředstavitelné je, žeby zaměstnanec doručení pokaždé stvrdil)<br />
<br />
=== Potvrzení přijetí zprávy ===<br />
Nejhlubší myšlenku potvrzování „Ano, přečetl jsem si.“ Je patrné, že při používání elektronických služeb k doručování, rak se žádá zachovaní jejich kvality a zvýšení integrity, důveryhodnosti obsahu - jeho zabezpečení. Toto lze provést elektronickým podpisem. Dokonce některé elektronické doručení musí '''zaměstnanec sám zpětne ztvrdit'''. <br />
<br />
§335 ods. 4) Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.<br />
<br />
Podle našeho názoru zpětné potvrzování, zejména z důvodu účinnosti práv a povinností, je emailování nedůveryhodné a neefektivní (kdyby se vše mělo potvrzovat). Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického předpisu na veřejné úřední desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů jakousi nástěnkou.<br />
<br />
=== Datovou schránkou ===<br />
§337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém [[datové schránky|datových schránek]], protože doručení je okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno podavatelem. Není nutné zakoupit kvalifikovaný elektronický podpis. Doručení zaměstnanci formou datovej schránky je pokaždé povinnost veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), měl použit systém datových schránek.<br />
<br />
== Kam dál==<br />
* [[Elektronické služby v zaměstnání]]<br />
<br />
== Reference ==</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134607Doručování v pracovním právu2020-05-17T11:08:19Z<p>Muselsom: /* Elektronické doručování */</p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanec|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:<br />
* § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
* § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
* § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
* § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Podle Bělinu v komentáři k ZP, je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. <br />
<br />
Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma <ref name=belina>Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s.</ref><br />
<br />
=== § 334 ods. 2) ===<br />
Obecné platí ustanovení o doručování zaměstnavatelem zaměstnanci kdekoliv, jakkoliv.<br />
Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.<br />
<br />
== Specifické doručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou <ref name=belina/>: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. ([[GDPR]]) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.<br />
<br />
== Fikce doručení ==<br />
Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb. <br />
<br />
Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. V tomto stavu, už judikoval Ústavní soud, že stěžovatel měl povinnost svou schránku sledovat, více viz článek.<ref><br />
Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki><br />
</ref><br />
<br />
=== §336 ods. 3) ===<br />
Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.<br />
<br />
== Elektronické doručování ==<br />
ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky, např. emailem, informačním systémem apod. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení [[kvalifikovaným elektronickým podpisem]].<br />
<br />
Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv“ a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zapomíná zaměstnavatel označit jednoznačným a zákonem určeným [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]. Často až nepředstavitelné je, žeby zaměstnanec doručení pokaždé stvrdil)<br />
<br />
=== Potvrzení přijetí zprávy ===<br />
Nejhlubší myšlenku potvrzování „Ano, přečetl jsem si.“ Je patrné, že při používání elektronických služeb k doručování, rak se žádá zachovaní jejich kvality a zvýšení integrity, důveryhodnosti obsahu - jeho zabezpečení. Toto lze provést elektronickým podpisem. Dokonce některé elektronické doručení musí '''zaměstnanec sám zpětne ztvrdit'''. <br />
<br />
§335 ods. 4) Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.<br />
<br />
Podle našeho názoru zpětné potvrzování, zejména z důvodu účinnosti práv a povinností, je emailování nedůveryhodné a neefektivní (kdyby se vše mělo potvrzovat). Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického předpisu na veřejné úřední desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů jakousi nástěnkou.<br />
<br />
=== Datovou schránkou ===<br />
§337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém [[datové schránky|datových schránek]], protože doručení je okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno podavatelem. Není nutné zakoupit kvalifikovaný elektronický podpis. Doručení zaměstnanci formou datovej schránky je pokaždé povinnost veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), měl použit systém datových schránek.<br />
<br />
== Kam dál==<br />
* [[Elektronické služby v zaměstnání]]<br />
<br />
== Reference ==</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Skon%C4%8Den%C3%AD_pracovn%C3%ADho_pom%C4%9Bru&diff=134605Skončení pracovního poměru2020-05-17T10:59:37Z<p>Muselsom: fix linků na Doručování v pracovním právu, více podnadpisů se projeví v Rejstriku (a lze je odkazovat odjinud)</p>
<hr />
<div>'''Skončit [[pracovní poměr]]''' je možné jen způsoby a z důvodů uvedených v zákoníku práce. Základně se dělí na:<br />
* [[#Právní jednání účastníků pracovního poměru|právní jednání účastníků pracovního poměru]]<br />
* [[#Právní události|právní události]]<br />
* [[#Úřední rozhodnutí|úřední rozhodnutí]]<br />
<br />
Možnosti pro zaměstnavatele, jak ukončit pracovní poměr a za jakých podmínek jsou výrazně omezeny a to z důvodů ochrany slabší strany – zaměstnance.<br />
<br />
== Právní jednání účastníků pracovního poměru ==<br />
Jedná se o nejčastější způsob skončení pracovního poměru, kdy jedna či obě ze stran o to mají zájem. Právní úprava vymezuje pouze následující 4 druhy právního jednání, které vedou ke skončení pracovního poměru<ref>§ 48 Zákoníku práce</ref>:<br />
* [[#Dohoda o rozvázání pracovního poměru|dohoda o rozvázání pracovního poměru]]<br />
* [[#Výpověď|výpověď]]<br />
* [[#Okamžité zrušení|okamžité zrušení]]<br />
* [[#Zrušení ve zkušební době|zrušení ve zkušební době]]<br />
<br />
Aby mělo právní jednání požadované následky, musí být [[Doručování v pracovním právu|doručeno]] dle § 334–337 ZP. Není vyloučeno skončit pracovní poměr více právnimi jednáními učiněných současně či postupně<ref>NS 21 Cdo 2647/2000 [http://kraken.slv.cz/21Cdo2647/2000 dostupné online]</ref><br />
<br />
=== Dohoda o rozvázání pracovního poměru ===<br />
'''Dohoda''' je jediné dvoustranné právní jednání, kterým se dá ukončit pracovní poměr. Podstatnými náležitostmi jsou pouze shoda vůle zaměstnance a zaměstnavatele a dohodnutý den skončení pracovního poměru. Důvody musí být uvedeny, pouze pokud to zaměstnanec vyžaduje. Dohoda musí být písemná (§ 49/2) a [[Doručování v pracovním právu|doručená]]. Dohodou lze poměr rozvázat i se zaměstnanci, kteří jsou v ochranné době (tj. jsou chráněni před výpovědí).<br />
<br />
=== Výpověď ===<br />
''Podrobně na [[Výpověď z pracovního poměru]].''<br />
<br />
'''Výpověď''' je jednostranné právní jednání, kdy může buď zaměstnanec či zaměstnavatel, ze zákoných důvodu, ukončit pracovní poměr s druhou stranou. Musí být písemná<ref>§ 50, odst. 1 Zákoníku práce</ref> a doručená. <br />
<br />
=== Okamžité zrušení ===<br />
Je [[právní jednání]], které ruší pracovní poměr ke dni [[Doručování v pracovním právu|doručení]]. Dá se využít v případech, ve kterých již není možné v pracovním poměru řádně pokračovat. Musí být vykonáno písemně a musí být obsažen důvod, který je zákonem taxativně vymezený.<br />
<br />
==== Okamžité zrušení zaměstnavatelem====<br />
Zaměstnavatel má dle § 55 ZP pouze dvě důvody, ze kterých může okamžitě zrušit pracovní poměr se svým zaměstnancem. Jedná se o:<br />
* byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok (či na dobu delší než 6 měsíců při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi)<br />
* porušil-li zaměstnanec pracovní povinnost zvlášť hrubým způsobem (nejvyšší – třetí stupeň intenzity porušení pracovních povinností)<br />
<br />
Okamžitě zrušit pracovní poměr nejde s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené a zaměstnancem, který čerpá rodičovskou dovolenou<ref>§ 55, odst. 2 Zákoníku práce</ref>.<br />
<br />
====Okamžité zrušení zaměstnancem====<br />
Zaměstnanec má dle § 56 ZP také dva důvody, ze kterých může okamžitě zrušit svůj pracovní poměr. Jde o stavy kdy:<br />
* podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení výkon jiné vhodné práce<br />
* nebyla mu nevyplacena mzda nebo plat (anebo jakákoliv část odměny) do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (splatná je po celý následující kalendářní měsíc, výplatní termín nehraje roli)<br />
<br />
Zaměstnanec, který podal okamžité zrušení z důvodu nevyplacení mzdy má právo na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.<br />
<br />
==== Zrušení ve zkušební době ====<br />
Pokud byla sjednána [[zkušební doba]] k pracovnímu poměru lze kdykoliv v jejím průběhu jednostranně pracovní poměr zrušit, a to i bez udání důvodu. Musí být provedeno písemně, a měl by být uveden den skončení poměru. Existuje jediná výjimka, a to, že zaměstnanec nesmí tímto způsobem skončit pracovní poměr se zaměstnancem po dobu prvních 14 kalendářních dní jeho dočasné pracovní neschopnosti.<ref>§ 66, odst. 1 Zákoníku práce</ref><br />
<br />
== Právní události ==<br />
Další možností, jak zanikají pracovní poměry jsou objektivní právní skutečnosti, které jsou alespoň z části nezávislé na lidské vůli. Zákoník práce zmiňuje:<br />
* smrt zaměstnance<br />
* smrt zaměstnavatele<br />
* uplynutím doby<br />
<br />
=== Smrt zaměstnance ===<br />
Smrtí zaměstnance automaticky zaniká pracovní poměr.<ref>§ 48, odst. 4 Zákoníku práce</ref><br />
<br />
=== Smrt zaměstnavatele ===<br />
Pracovní poměr zaniká [[smrt|smrtí]] zaměstnavatele pouze v případě, se jedná se o fyzickou osobu a její [[živnost]] nepokračuje dle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona.<ref>§ 342, odst. 1 Zákoníku práce</ref><br />
<br />
=== Uplynutím doby ===<br />
V případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby.<ref>§ 48, odst. 2 Zákoníku práce</ref> Pravidla pro pracovní poměr na dobu určitou jsou uvedena [[Pracovní smlouva#Ujednání o době trvání pracovního poměru|zde]].<br />
<br />
== Úřední rozhodnutí ==<br />
Státní orgán nebo soud může ukončit pracovní poměr pouze cizincům a to na základě: <br />
* vypršením či zrušením [[povolení pobytu|povolením pobytu]]<br />
* nabití moci rozsudku o [[vyhoštění]]<br />
* uplynutím doby, na kterou bylo vydáno [[povolení k zaměstnání]]<br />
<br />
== Hromadné propouštění ==<br />
Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) ZP] nejméně<ref>§ 62, odst. 1 Zákoníku práce</ref>:<br />
* 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího 20 až 100 zaměstnanců<br />
* 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího 101 až 300 zaměstnanců<br />
* 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců.<br />
<br />
Zaměstnavatel je takové propouštění povinen projednat s [[odborová organizace|odborovou organizací]]<ref>§ 62, odst. 2 Zákoníku práce</ref> (popřípadě s [[rada zaměstnanců|radou zaměstnanců]] či jednotlivými propuštěnými zaměstnanci<ref>§ 62, odst. 6 Zákoníku práce</ref>). Je též do 30 dnů před propuštěním povinen podat písemnou zprávu úřadu práce, která obsahuje rozhodnutí o hromadném propouštění a výsledky jednání se zástupci zaměstnanců. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
* GALVAS, Milan a kolektiv. ''Pracovní právo''. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita: Muni Press, 2015. 825 s. ISBN 978-80-210-8021-8. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 321–378.<br />
* HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo''. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 186–205.<br />
* HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo v bodech s příklady''. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 43–56.<br />
<br />
=== Reference ===<br />
<references /></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134604Doručování v pracovním právu2020-05-17T10:55:46Z<p>Muselsom: </p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanec|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:<br />
* § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
* § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
* § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
* § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Podle Bělinu v komentáři k ZP, je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. <br />
<br />
Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma <ref name=belina>Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s.</ref><br />
<br />
=== § 334 ods. 2) ===<br />
Obecné platí ustanovení o doručování zaměstnavatelem zaměstnanci kdekoliv, jakkoliv.<br />
Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.<br />
<br />
== Specifické doručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou <ref name=belina/>: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. ([[GDPR]]) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.<br />
<br />
== Fikce doručení ==<br />
Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb. <br />
<br />
Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. V tomto stavu, už judikoval Ústavní soud, že stěžovatel měl povinnost svou schránku sledovat, více viz článek.<ref><br />
Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki><br />
</ref><br />
<br />
=== §336 ods. 3) ===<br />
Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.<br />
<br />
== Elektronické doručování ==<br />
ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení kvalifikovaným elektronickým podpisem. <br />
<br />
Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv“ a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zapomíná zaměstnavatel označit jednoznačným a zákonem určeným [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]. Často (až nepředstavitelné je, žeby zaměstnanec doručení pokaždé stvrdil)<br />
<br />
=== Potvrzení přijetí zprávy ===<br />
Nejhlubší myšlenku potvrzování „Ano, přečetl jsem si.“ můžeme najít podle §335 ods. 4), kdy zaměstnanec zpětným potvrzením elektronické zprávy osvědčuje doručení zprávy – sám. Nepočítá se zde v elektronickém předání s onou „10dennou fikcí doručení“ ani žádnou jinou, prostě nebyl seznámen. Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického podpisu zástupce zaměstnavatele, na veřejné desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů „nástěnkou“, protože doručování v pracovním právu je velice specifické v ohledu potvrzení přijetí zprávy. <br />
<br />
=== Datovou schránkou ===<br />
§337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém [[datové schránky|datových schránek]], protože doručení je okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno podavatelem. Není nutné zakoupit kvalifikovaný elektronický podpis. Doručení zaměstnanci formou datovej schránky je pokaždé povinnost veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), měl použit systém datových schránek.<br />
<br />
== Kam dál==<br />
* [[Elektronické služby v zaměstnání]]<br />
<br />
== Reference ==</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=%C3%9Astava_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&diff=134597Ústava České republiky2020-05-17T10:31:53Z<p>Muselsom: SUP zdroje na REF</p>
<hr />
<div>Je souborem '''ústavních zákonů a dokumentů''' ústavního významu. Česká ústava není jedním uceleným zákonem, ale skládá se z řady samostatně stojících ústavních zákonů a jim, právně na roveň, postavených dokumentů. Ty dohromady tvoří '''ústavní pořádek''' (ústavní řád).<br />
<br />
Jeho součástí jsou '''Ústava České republiky''' z roku 1992, '''Listina základních práv a svobod''' z roku 1991 a '''ústavní zákony''' přijaté podle této Ústavy.<ref name=filip>FILIP, J. Ústavní právo České republiky. Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. Brno: Masarykova Univerzita, Doplněk, 2003. ISBN 80-210-3254-5.</ref><br />
<br />
Ústavu ČR přijala '''Česká národní rada''', dne 16. prosince 1992 a následně byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb. Ústava nabyla účinnosti 1. ledna 1993.<br />
<br />
=== Charakteristika Ústavy ČR ===<br />
<br />
* '''psaná''', jelikož je vyjádřena ve formě psaného zákona<br />
* '''rigidní''' (tuhá), jelikož ke změně je potřeba souhlasu kvalifikované většiny - ustanovení čl. 39 odst. 4 Ústavy, „[k] přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů[,]“<ref name=parlament>Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, (cit. 2009-04-12). Dostupné na http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html</ref><br />
* '''právní'''<br />
*'''demokratická''' – viz. článek 1 Ústavy ,,Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“<ref name=parlament/><br />
*'''polylegální'''<br />
*'''stabilní'''<br />
<br />
=== Struktura ústavy ČR ===<br />
<br />
I. Preambule<br />
<br />
II. základní ustanovení (čl.1-14)<br />
<br />
III. moc zákonodárná (čl. 15-53)<br />
<br />
IV. moc výkonná, prezident republiky (čl. 54-66) a vláda (čl. 67-80)<br />
<br />
V. moc soudní (čl. 81-96), ústavní soud (čl. 83-89), a soudy (čl. 90-96)<br />
<br />
VI. Nejvyšší kontrolní úřad ( čl. 97)<br />
<br />
VII. Česká národní banka (čl. 98)<br />
<br />
VIII. Územní samospráva (čl. 99-105)<br />
<br />
IX. Přechodná a závěrečná ustanovení (čl. 106 -113)<br />
<br />
1) ''Preambule'' - jedná se o úvodní, v tomto případě slavnostní část dokumentu, preambuli můžeme chápat rovněž jako '''předmluvu'''.<br />
Vystihuje charakteristické rysy národa, můžeme z ní vyčíst, jakého odkazu se národ dožaduje, zda je věřící, jaké má zásady rozhodování apod.<br />
Preambule obsahuje odkaz na dávné tradice české státnosti i státnosti československé a zakotvuje odhodlání budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku a to v duchu uznávaných moderních hodnot a ideálů.<ref name=filip/><br />
<br />
2) ''Hlava první: Základní ustanovení''<br />
<br />
Zakotvuje '''charakteristiku státu''', konstrukci tvorby a dělby moci, základní prvky právního státu, princip pluralistického politického systému, liberální zásadu území samosprávy, nezměnitelnost ústavy, vztah k mezinárodním smlouvám, vymezení území, státní hranice, státní občanství a státní symboly, určení hlavního města, povinnosti státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrany přírodního bohatství.<br />
<br />
3) ''Hlava druhá: Moc zákonodárná''<br />
<br />
Poskytuje nám '''informace o Parlamentu''', jemuž náleží zákonodárná moc a který je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, volených poměrným způsobem na 4 roky. Senát má 81 senátorů, volených většinovým způsobem na 6 let. Každé 2 roky se mění třetina senátorů.<br />
V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, náleží Senátu přijímat, na návrh vlády, zákonná opatření.<br />
Tato oblast také upravuje mandát a imunitu poslanců a senátorů, legislativní proces a obranu státu .<br />
<br />
4) ''Hlava třetí: Moc výkonná''<br />
<br />
Je rozdělena na část věnující se '''prezidentu republiky''' a část, která je věnována '''vládě'''. <br />
<br />
Prezident republiky je z dle čl. 54 odst. 1 Ústavy hlavou státu, která je volena v přímých volbách (odst. 2). Prezident republiky není, dle Ústavy, z výkonu své funkce odpovědný, výjimku tvoří možnost stíhat prezidenta pro velezradu (čl. 65 odst. 2 Ústavy). Ústava stanoví rozsah kompetencí prezidenta a určuje, které kompetence jsou podmíněny kontrasignací. Funkce prezidenta je inkompatibilní s ostatními ústavními funkcemi.<br />
<br />
Vláda je vrcholným orgánem moci výkonné. Skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů. Předsedu vlády jmenuje prezident. Ostatní členy jmenuje na návrh předsedy vlády, prezident. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. <br />
<br />
5) ''Hlava čtvrtá: Moc soudní''<br />
<br />
Je rozdělena na části '''moc soudní'''. Ústavní soud a soudy.<br />
Moc soudní vykonávají nezávislé a nestranné soudy. Soustavu soudů tvoří – Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy.<br />
Ústavní soud – má 15 soudců, jmenovaných prezidentem, se souhlasem Senátu, na 10 let. Soudcem ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl, nejméně deset let, činný v právnickém povolání.<br />
<br />
6) ''Hlava pátá: Nejvyšší kontrolní úřad''<br />
<br />
Se zmiňuje o '''nejvyšším kontrolním úřadě''', což je nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kolegium NKÚ se skládá z prezidenta, viceprezidenta a 15 členů. Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.<br />
<br />
7) ''Hlava šestá: Česká národní banka''<br />
<br />
Čl. 98 zmiňuje, že '''Česká národní banka''' je ústřední bankou státu, pečující o cenovou stabilitu. Má tři funkce: emisní, regulační a kontrolní. Emisní funkcí rozumíme, že ČNB vydává do oběhu peníze. V jejím čele stojí guvernér.<br />
<br />
8) ''Hlava sedmá: Územní samospráva''<br />
<br />
Územní samospráva je '''prostorově vymezený funkční celek''', který je nadán právem sám rozhodovat o svých záležitostech. Zjišťujeme, že se Česká republika člení na obce, ty jsou základními samosprávnými celky, tzn. mají možnost vlastní samosprávy, rozhodovat o svých záležitostech mají vlastní majetek a jednají svým jménem, jsou tedy veřejnoprávní korporace. Obec je spravována zastupitelstvem, jehož funkční období je čtyřleté. Každá obec je součástí vyššího územního samosprávného celku - kraje. <br />
Kraje jsou chápány jako vyšší územní samosprávné celky. Samosprávné celky vytvářejí vlastní orgány, jejichž prostřednictvím je výkon samosprávy uskutečňován. Veškeré informace můžeme najít podrobněji zejména v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích a v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích.<br />
<br />
9) ''Hlava osmá: Přechodná a závěrečná ustanovení''<br />
<br />
'''Ústavní řád (pořádek)''', tvoří například tyto ústavní zákony: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle Ústavy. Jedná se například o ústavní zákon č. 74/1997 Sb. O změnách hranic se SR, 347/1997 Sb. O vytvoření vyšších územně správních celků, zákon č.110/1998 Sb. O bezpečnosti ČR, 515/2005 Sb. O referendu o přistoupení ČR k EU a další. Také ústavní zákony Národního shromáždění ČR, Federálního shromáždění ČSSR a České národní rady upravující hranice České republiky. <br />
<br />
=== Reference ===</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Z%C3%A1kon%C3%ADk_pr%C3%A1ce&diff=134459Zákoník práce2020-05-16T18:11:10Z<p>Muselsom: </p>
<hr />
<div>Zákoník práce je zákon č. 262/2006 Sb., ktorý upravuje komplexně práva a povinnosti individuálního pracovního práva. Zákoník práce je platný od 7. června 2006, nabyl účinnosti 1. ledna 2007 a zrušil dřívější zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb.).<br />
<br />
K zákoníku se vedla diskuze o značné liberalizaci v pracovním právu na rozdíl od předešlé úpravy. <br />
<br />
Novela zákonu č. 365/2011 Sb. změnla velkou řadu paragrafů zákoníku, např. proplácení přesčasové, noční a víkendové práce, zkušební dobu, konkurenční doložku, rozšiřuje výpovědní důvody, vyjmenovává neplatné právního úkonu apod. <br />
==Prameny==<br />
===Vnitrostátní prameny===<br />
* [[Ústava České republiky]]<br />
* [[Listina základních práv a svobod ČR]]<br />
* zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon, ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců před platební neschopností zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů<br />
* nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů<br />
* nařízení vlády č. 141/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů<br />
* nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předp<br />
<br />
===Evropské a mezinárodní prameny===<br />
* Listina základních práv EU<br />
* Úmluvy Mezinárodní organizace práce<br />
* Mezinárodní pakt o občanských a politických právech<br />
* Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech<br />
* Směrnice EU o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání<br />
==Reference==<br />
Interaktivní osnova přdmětu Pracovní právo.</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Z%C3%A1kon%C3%ADk_pr%C3%A1ce&diff=134458Zákoník práce2020-05-16T18:03:47Z<p>Muselsom: novy z wiki a interaktivni osnovy</p>
<hr />
<div>Zákoník práce je zákon č. 262/2006 Sb., ktorý upravuje komplexně práva a povinnosti individuálního pracovního práva. Zákoník práce je platný od 7. června 2006, nabyl účinnosti 1. ledna 2007 a zrušil dřívější zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb.).<br />
<br />
K zákoníku se vedla diskuze o značné liberalizaci v pracovním právu na rozdíl od předešlé úpravy. <br />
<br />
Novela zákonu č. 365/2011 Sb. změnla velkou řadu paragrafů zákoníku, např. proplácení přesčasové, noční a víkendové práce, zkušební dobu, konkurenční doložku, rozšiřuje výpovědní důvody, vyjmenovává neplatné právního úkonu apod. <br />
<br />
== Prameny ==<br />
<br />
=== Vnitrostátní prameny ===<br />
* [[Ústava České republiky|Ústava Českí republiky]]<br />
* [[Listina základních práv a svobod ČR]]<br />
* zákon č. 262/2006 Sb., '''zákoník práce''', ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 89/2012 Sb., [[občanský zákoník]], ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 198/2009 Sb., [[antidiskriminační zákon]], ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 435/2004 Sb., [[Zákon o zaměstnanosti|o zaměstnanosti]], ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 251/2005 Sb., [[Zákon o inspekci práce|o inspekci práce]], ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 309/2006 Sb., [[Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP|o zajištění dalších podmínek BOZP]], ve znění pozdějších předpisů<br />
* zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců před platební neschopností zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů<br />
* nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů<br />
* nařízení vlády č. 141/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů<br />
* nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předpisů<br />
<br />
=== Evropské a mezinárodný prameny ===<br />
* [[Listina základních práv EU]]<br />
* Úmluvy [[Mezinárodní organizace práce]]<br />
* Mezinárodní pakt o občanských a politických právech<br />
* Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech<br />
<br />
* Směrnice EU o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání<br />
<br />
== Reference ==<br />
Interaktivní osnova přdmětu Pracovní právo.</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Zam%C4%9Bstnanec&diff=134198Zaměstnanec2020-05-12T12:24:44Z<p>Muselsom: /* Reference */</p>
<hr />
<div>Zaměstnancem je [[fyzická osoba]], která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.<ref>§6 Zákoníku práce</ref><br />
<br />
== Reference ==</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Zam%C4%9Bstnanec&diff=134197Zaměstnanec2020-05-12T12:24:24Z<p>Muselsom: </p>
<hr />
<div>Zaměstnancem je [[fyzická osoba]], která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.<ref>§6 Zákoníku práce</ref><br />
<br />
== Reference ==<br />
<references></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Zam%C4%9Bstnanec&diff=134196Zaměstnanec2020-05-12T12:23:05Z<p>Muselsom: Založena nová stránka s textem „Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“</p>
<hr />
<div>Zaměstnancem je [[fyzická osoba]], která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Port%C3%A1l:Pracovn%C3%AD_pr%C3%A1vo&diff=134195Portál:Pracovní právo2020-05-12T12:09:48Z<p>Muselsom: +</p>
<hr />
<div>* [[Pracovní poměr]]<br />
* [[Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas]]<br />
* [[Rozvázání pracovního poměru]]<br />
* [[Soukromí zaměstnance]]<br />
* [[Odměňování za práci]]<br />
* [[Faktický pracovní poměr]]<br />
* [[Dovolená]]<br />
* [[Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů]]<br />
* [[Potvrzení o zaměstnání]]<br />
* [[Pracovní smlouva]]<br />
* [[Jmenování]]<br />
* [[Změna pracovního poměru]]<br />
* [[Skončení pracovního poměru]]<br />
* [[Mzda]] a [[Plat]]<br />
* [[Doručování v pracovním právu]]</div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134179Doručování v pracovním právu2020-05-12T04:06:15Z<p>Muselsom: konec</p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanc|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:<br />
# § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
# § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
# § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
# § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].<br />
<br />
=== § 334 odst. 2 ===<br />
obecné ustanovení o doručování zaměstnavatelem kdekoliv, jakkoliv.<br />
Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.<br />
<br />
== Specifické doručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou [Bělina, 2019]: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. ([[GDPR]]) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.<br />
<br />
== Fikce doručení ==<br />
Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb. <br />
<br />
Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. [Brandejský, 2018]<br />
<br />
=== §336 ods 3) ===<br />
Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.<br />
<br />
== Elektronické oručování ==<br />
ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení kvalifikovaným elektronickým podpisem. <br />
<br />
Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv“ a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zapomíná zaměstnavatel označit jednoznačným a zákonem určeným [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]. Často (až nepředstavitelné je, žeby zaměstnanec doručení pokaždé stvrdil)<br />
<br />
Nejhlubší myšlenku potvrzování „Ano, přečetl jsem si.“ můžeme najít podle §335 ods. 4), kdy zaměstnanec zpětným potvrzením elektronické zprávy osvědčuje doručení zprávy – sám. Nepočítá se zde v elektronickém předání s oním „10ddennou fikcí doručení“ ani žádnou jinou, prostě nebyl seznámen. Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického podpisu zástupce zaměstnavatele, na veřejné desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů „nástěnkou“. <br />
<br />
§337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém Datových schránek FO podle zákona , je doručení okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno, podavatelem. Doručení zaměstnanci touto formou, se stává povinné, a pokaždé se jedná o chybu veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), ale měl použit systém [[datové schránky|datových schránek.]] <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW <nowiki>https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu</nowiki> ]<br />
<br />
[Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134178Doručování v pracovním právu2020-05-12T03:59:33Z<p>Muselsom: /* Specifické oručování */</p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanc|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:<br />
# § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
# § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
# § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
# § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].<br />
<br />
=== § 334 odst. 2 ===<br />
obecné ustanovení o doručování zaměstnavatelem kdekoliv, jakkoliv.<br />
Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.<br />
<br />
== Specifické doručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou [Bělina, 2019]: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. ([[GDPR]]) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW <nowiki>https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu</nowiki> ]<br />
<br />
[Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134157Doručování v pracovním právu2020-05-11T11:29:16Z<p>Muselsom: /* Specifické oručování */</p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanc|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:<br />
# § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
# § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
# § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
# § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].<br />
<br />
== Specifické oručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou [Bělina, 2019]: <br />
<br />
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]]<br />
* vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru<br />
* zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance <br />
* důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
* záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
* výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. ([[GDPR]]) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW <nowiki>https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu</nowiki> ]<br />
<br />
[Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134155Doručování v pracovním právu2020-05-11T11:20:48Z<p>Muselsom: +</p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanc|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.<br />
<br />
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:<br />
# § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
# § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
# § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
# § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].<br />
<br />
== Specifické oručování ==<br />
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou [Bělina, 2019]: <br />
# vzniku, změn a skončení pracovního poměru<br />
# vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo [[pracovní poměr]]<br />
# zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance <br />
# důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr <br />
# záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce <br />
# výtky a kázeňská varování související s pracovním místem<br />
<br />
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Výměr, [[Výpověď z pracovního poměru|Výpovědi z pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. (GDPR) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.<br />
<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW <nowiki>https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu</nowiki> ]<br />
<br />
[Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134154Doručování v pracovním právu2020-05-11T11:13:21Z<p>Muselsom: +</p>
<hr />
<div>Při doručování písemností [[zaměstnanc|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance.<br />
<br />
Zejména tyto paragrafy ZP:<br />
# § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem<br />
# § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací<br />
# § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb<br />
# § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem<br />
<br />
== Doručování do vlastních rukou ==<br />
Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. „do vlastních rukou adresáta“ – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. „Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“ ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW <nowiki>https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu</nowiki> ]<br />
<br />
[Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki></div>Muselsomhttp://wiki.iurium.cz/index.php?title=Doru%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_v_pracovn%C3%ADm_pr%C3%A1vu&diff=134153Doručování v pracovním právu2020-05-11T11:06:24Z<p>Muselsom: základ</p>
<hr />
<div>ZP vymezuje specifický postup doručování písemností zaměstnanci. Rozlišujeme listiny (zejména s razítkem), písemnosti, oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance.<br />
<br />
Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. „do vlastních rukou adresáta“ – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž, jak se uvádí v důvodové zprávě – „nebyl právní úkon doručen, neexistuje“, a tedy nešlo podle právní úpravy Nového občanského zákoníku se tedy ani v Zákonníku práce nejedná o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].<br />
<br />
<br />
[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW <nowiki>https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu</nowiki> ]<br />
<br />
[Branejský, Tomáš. ''Judikatura k datovým schránkám'' [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW:<br />
<br />
<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html</nowiki></div>Muselsom